Dagmar Hartlová Pořadí knih (chronologicky)

Může si člověk vzít do hrobu koně nebo mobil? Umí zmrzlina připomenout člověka, který zemřel? Co to znamená, když je vlajka na půl žerdi? Má strašidlo někdy ponožky? Je duše neviditelná? Každému někdy začne vrtat hlavou, co je to smrt… Švédská spisovatelka píše pro děti o tom, že život je konečný a lidé časem umírají. Těžké téma je zobrazeno překvapivě svižně a s milým humorem, zároveň i s něhou a důstojností. Knížka je plná kouzelných obrázků a nebude děti lekat ani strašit. Je určena čtenářům přibližně od 7 do 12 let a také jejich rodičům, prarodičům a vychovatelům jako branka, která dětem otevře nelehké téma smrti.

Žofka chce říct Uce jednu důležitou věc, ale slova nejdou z pusy ven. Zadrhla se někde uvnitř. Slova, kde jste? Žofka vás potřebuje. Ráda by Uce řekla jednu věc. Tu nejdůležitější věc na světě. Slova, tak pojďte honem!

Detektivní román se odehrává v 90. letech 20. století v malém městečku na jihu Švédska. Na malé osamocené usedlosti dojde k brutální vraždě starých manželů, pro kterou zdánlivě neexistuje žádný motiv. Případem se zabývá zastupující šéf místní policie Kurt Wallander, který má jen málo stop. Jedna z nich vede k přistěhovalcům, další odhaluje dvojí život zavražděného. Mimo případ ale řeší Wallender i svoje osobní porozvodové problémy a vztah k dalším členům rodiny. Román se zároveň dotýká problémů s přistěhovalectvím a nacionalistickým hnutím.

Do malého lodžského ghetta ve čtvrti Baluty, které sloužilo „konečnému řešení židovské otázky“ v letech 1940–1944, soustředili za války nacisté na dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Autor provází čtenáře životem tohoto „města ve městě“ vystavěného na lži. Z obyvatel se stávají otroci pracující bezustání pro říši jejich vlastních vrahů, na smrt jdou tisíce dětí, nemocných a starých lidí, vlna transportů sílí, nahuštěné ghetto se vyprazdňuje, až se stane městem duchů. To vše pod heslem spásy a v režii samozvaného „krále“, židovského staršího Chaima Rumkowského. Historická fakta, čerpaná z dokumentů, jsou mistrně překlenuta a dotvořena románovou imaginací. Kniha, podle kritiků nejlepší švédský román za posledních třicet let, se stala doma rychle bestsellerem, v roce 2010 získala Cenu Augusta Strindberga a byla nominována na prestižní Cenu Severské rady. Současně s českým překladem vychází v dalších pětadvaceti zemích.

Může jediný archeologický objev doslova převrátit naruby pohled na světové dějiny křesťanství, na kulturní kořeny naší civilizace? Tom Egeland se nás ve svém strhujícím románu Konec kruhu snaží přesvědčit, že ano. Skupina norských archeologů, kteří ve spolupráci s britskými kolegy provádějí vykopávky na území starého kláštera Vaerne v okolí Oslofjordu, objeví vzácný nález, na nějž - jak se zdá - jako by část vědecké veřejnosti dlouho čekala. Oním objevem je schránka obsahující 2000 let starý rukopis s převratným poselstvím. Britové se snaží zabránit tomu, aby byl nález předán do místních depozitářů. Mladý norský archeolog Bjorn Belto, jehož albinismus a nejistota v přístupu k ženám z něj zrovna nečiní typického protagonistu napínavého žánru, ji proto schová a na vlastní pěst se snaží vypátrat, proč je o ni takový zájem. Stopy jej vedou k tajné učenecké společnosti v Londýně, do severní Afriky, na středověký křižácký hrad…

Další ze seriálu detektivních románů ze současného stockholmského prostředí se zaměřuje proti nešvarům v řadách policie. Komisař Martin Beck a jeho spolupracovníci se po složitém pátrání utkávají s několikanásobným vrahem, jenž byl do situace šílence dohnán sadistickým a neschopným policejním komisařem.

Jedenáctiletý Rasmus má za nejlepší kamarády spolužáka Pontuse a jezevčíka Trhlíka. Jeho šestnáctiletá sestra Patka je zamilovaná do Joakima. A jednoho dne oba kamarádi podniknou právě kvůli Patce noční výpravu do Joakimovy vily. Brzy zjistí, že nejsou jedinými nočními návštěvníky -- zloději tam právě kradou sbírku stříbrných předmětů. Kluci se pustí po stopách lupičů a vypátrají, kdo zloději jsou a kde pobývají. Usvědčit je ovšem nebude jednoduché. Zkuste to, když vám někdo vezme jako rukojmí nejmilejšího psa, vy nesmíte nic prozradit, a navíc je váš tatínek policista. Podaří se tedy oběma kamarádům vyřešit takhle zapeklitý případ?

Ta, kterou jsem se nestala, je zatím posledním románem švédské novinářky, reportérky a spisovatelky Majgull Axelssonové, která se celou svou tvorbou snaží upozornit na palčivé problémy setkávání bohatého a chudého světa. Její nejnovější dílo je příběhem rozdvojené identity, jejíž různé podoby se odvíjejí od rozhodující volby ve vypjatém životním okamžiku. Vyprávění o vině, vraždě, milosti a odpuštění je zasazeno na jedné straně do světa vysoké politiky, na straně druhé do vězeňského prostředí, bídy prostitutek a hrabivosti pasáků. V neposlední řadě je to i příběh o veliké touze po lásce a sounáležitosti. Kniha byla navržena na prestižní Cenu Severské rady za literaturu.

Ve švédské vesničce Lönneberze zná rošťáka Emila každý. Ano, to je ten roztomilý kluk ze statku Kocouří, který vypadá jako andílek a provádí ty neuvěřitelné kousky. Možná že ho znáte i vy z knížky Emilovy skopičiny. A už jsou tu další, a pěkně vykutálené! Však Emil zase stráví nějaký ten čas v truhlárně, kam ho tatínek za trest zavírá, aby přemýšlel o svých prohřešcích. Ovšem poslední Emilův kousek je natolik parádní, že mu snad dokonce bude odpuštěno…

Příhody ze života svérázné devítileté dívenky s nevšedním chováním, jménem i vzezřením, nejsou skutečně ledajaké. Pipi bydlí sama bez rodičů v domku na okraji města, společníkem jí je pouze malá opička. Není však vůbec smutná, prožívá spoustu veselých dobrodružství se svými přáteli. A jednou se dokonce vydá lodí za tatínkem, který je na dalekém ostrově černošským králem… Knížka plná báječných nápadů, bohaté fantazie a jedinečného humoru potěšila už mnoho dětí na celém světě. A sama autorka byla naopak potěšena tím, že příběhy malé Pipi se tolik líbí i českým čtenářům. Obsahuje: Pipi Dlouhá punčocha -- Pipi Dlouhá punčocha se nalodí -- Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří -- Pipi Dlouhá punčocha na Chmelnici