Dagmar Hartlová Knihy

Podtitul: Historie první severní války Historie válek, které vedli Švédové ve druhé polovině 17. století proti Polsku a Dánsku. Velmi rozsáhlá historická studie volně navazuje na autorovu knihu Nepokojná léta. V té líčil historii třicetileté války (1618–1648). Válečnými událostmi čtenáře provázela postava švédského válečníka Erika Dahlbergha. Tato postava vystupuje i v této části druhé, ovšem hlavní historickou postavou je tentokráte švédský král Karel X. Gustav. Tento král vedl v padesátých letech 17. století válku s Polskem a později s Dánskem. Oba tyto navazující válečné konflikty autor velice zeširoka popisuje. Postava krále je zachycena od narození až do smrti v roce 1660. Ze švédského originálu „Den Oövervinnerlinge. Om den svenska stormaktstiden och en man i dess mitt“ přeložila Dagmar Hartlová. Doslov, přehled dat a událostí a odborná revize Zdeněk Hojda. Na vazbě použito obrazu Karla Fabritia „Strážný“ (Státní muzeum Schwerin). Ilustrace z dvousvazkového spisu Samuela von Pufendorfa „De rebus a Carolo Gustavo Sueciae rege gestis commentariorum libri septem“, Norimberk 1696 (Strahovská knihovna). Větší část rytin je dílem Willema Swiddeho (datováno 1688), předlohou byly v mnoha případech kresby a náčrty Erika Jönssona Dahlbergha.

První vydání slovníku přináší úvodní přehledové statě jednotlivých národních literatur a poté abecedně řazená hesla básníků, prozaiků, dramatiků, esejistů atd. dánské, faerské, finské, finskošvédské, fríské, islandské, nizozemské, norské a švédské literatury. Knihu uzavírají rejstříky podle národních literatur, pravidla výslovnosti a doporučená literatura.

Druhé, doplněné a aktualizované vydání slovníku přináší úvodní přehledové statě jednotlivých národních literatur a poté abecedně řazená hesla básníků, prozaiků, dramatiků, esejistů atd. dánské, faerské, finské, finskošvédské, fríské, islandské, nizozemské, norské a švédské literatury. Knihu uzavírají rejstříky podle národních literatur, pravidla výslovnosti a doporučená literatura.

Ve švédské vesničce Lönneberze zná rošťáka Emila každý. Ano, to je ten roztomilý kluk ze statku Kocouří, který vypadá jako andílek a provádí ty neuvěřitelné kousky. Možná že ho znáte i vy z knížky Emilovy skopičiny. A už jsou tu další, a pěkně vykutálené! Však Emil zase stráví dost času v oblíbené truhlárně, kam ho tatínek za trest zavírá, aby přemýšlel o svých prohřešcích a přitom si vyřezal dřevěného panáčka... Ovšem poslední Emilův kousek je vskutku parádní, a to tak, že se všichni nejen radují, ale dokonce mu i odpustí jeho předešlé lumpárničky. A cože to je? To se dozvíte v Emilových dalších skopičinách!

Emil a jeho nejpodařenější skopičiny. Mají se v malé švédské vesnici na co těšit? Emil je kluk jako buk, pěkný divoch a paličák, který však vypadá jako andílek. Ovšem v malé švédské vesnici každý dobře ví, co je zač. Kdo by neznal rošťáka Emila a kdo by se neobával jeho vykutálených kousků? Každou chvíli promýšlí novou skopičinu. Všechny se do knížky opravdu nevešly, ale ty nejpodařenější v ní zaručeně jsou!

Po celé řadě nezapomenutelných postav se k vám teď dostává i rošťák Emil a jeho skopičiny. Zkuste od něj něco odkoukat!

Žofka chce říct Uce jednu důležitou věc, ale slova nejdou z pusy ven. Zadrhla se někde uvnitř. Slova, kde jste? Žofka vás potřebuje. Ráda by Uce řekla jednu věc. Tu nejdůležitější věc na světě. Slova, tak pojďte honem!

Poslední z deseti románů o zločinu. Autoři v napínavém líčení pátrání po odhalení nebezpečné teroristické skupiny ukazují kromě dramatické zápletky i všední a náročnou práci příslušníků kriminální policie.

Švédská spisovatelka pro mládež vypráví v humorném románě, rozvíjejícím se na hranicích reality a dobrodružné pohádky, o devítilete osiřelé dcerušce námořního kapitána, která po po otci zdědila nebojácnost a umí si ve všech životních situacích poradit.

Kriminální román líčí rozsáhlé pátrání po pachateli vraždy mladé ženy, za kterou je odsouzen nevinný člověk a vyšetřovatel musí překonat četné překážky ze strany svých nadřízených, aby mohl usvědčit skutečného pachatele. Román je ve své podstatě ostrou společenskou-kritickoustudií, ve které je zločin i jeho pachatel uváděn do souvislosti s panujícím společenským systémem.

Další ze seriálu detektivních románů ze současného stockholmského prostředí se zaměřuje proti nešvarům v řadách policie. Komisař Martin Beck a jeho spolupracovníci se po složitém pátrání utkávají s několikanásobným vrahem, jenž byl do situace šílence dohnán sadistickým a neschopným policejním komisařem.

Může si člověk vzít do hrobu koně nebo mobil? Umí zmrzlina připomenout člověka, který zemřel? Co to znamená, když je vlajka na půl žerdi? Má strašidlo někdy ponožky? Je duše neviditelná? Každému někdy začne vrtat hlavou, co je to smrt… Švédská spisovatelka píše pro děti o tom, že život je konečný a lidé časem umírají. Těžké téma je zobrazeno překvapivě svižně a s milým humorem, zároveň i s něhou a důstojností. Knížka je plná kouzelných obrázků a nebude děti lekat ani strašit. Je určena čtenářům přibližně od 7 do 12 let a také jejich rodičům, prarodičům a vychovatelům jako branka, která dětem otevře nelehké téma smrti.

Jedenáctiletý Rasmus má za nejlepší kamarády spolužáka Pontuse a jezevčíka Trhlíka. Jeho šestnáctiletá sestra Patka je zamilovaná do Joakima. A jednoho dne oba kamarádi podniknou právě kvůli Patce noční výpravu do Joakimovy vily. Brzy zjistí, že nejsou jedinými nočními návštěvníky -- zloději tam právě kradou sbírku stříbrných předmětů. Kluci se pustí po stopách lupičů a vypátrají, kdo zloději jsou a kde pobývají. Usvědčit je ovšem nebude jednoduché. Zkuste to, když vám někdo vezme jako rukojmí nejmilejšího psa, vy nesmíte nic prozradit, a navíc je váš tatínek policista. Podaří se tedy oběma kamarádům vyřešit takhle zapeklitý případ?

Do malého lodžského ghetta ve čtvrti Baluty, které sloužilo „konečnému řešení židovské otázky“ v letech 1940–1944, soustředili za války nacisté na dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Autor provází čtenáře životem tohoto „města ve městě“ vystavěného na lži. Z obyvatel se stávají otroci pracující bezustání pro říši jejich vlastních vrahů, na smrt jdou tisíce dětí, nemocných a starých lidí, vlna transportů sílí, nahuštěné ghetto se vyprazdňuje, až se stane městem duchů. To vše pod heslem spásy a v režii samozvaného „krále“, židovského staršího Chaima Rumkowského. Historická fakta, čerpaná z dokumentů, jsou mistrně překlenuta a dotvořena románovou imaginací. Kniha, podle kritiků nejlepší švédský román za posledních třicet let, se stala doma rychle bestsellerem, v roce 2010 získala Cenu Augusta Strindberga a byla nominována na prestižní Cenu Severské rady. Současně s českým překladem vychází v dalších pětadvaceti zemích.

Detektivní román se odehrává v 90. letech 20. století v malém městečku na jihu Švédska. Na malé osamocené usedlosti dojde k brutální vraždě starých manželů, pro kterou zdánlivě neexistuje žádný motiv. Případem se zabývá zastupující šéf místní policie Kurt Wallander, který má jen málo stop. Jedna z nich vede k přistěhovalcům, další odhaluje dvojí život zavražděného. Mimo případ ale řeší Wallender i svoje osobní porozvodové problémy a vztah k dalším členům rodiny. Román se zároveň dotýká problémů s přistěhovalectvím a nacionalistickým hnutím.

Ústředním tématem je lidská samota a touha se z této samoty vymanit.

Tato kniha vznikla s úmyslem objasnit rozdíly mezi muži a ženami a osvětlit podstatu mužského myšlení, případně důvod jeho absence.

Může jediný archeologický objev doslova převrátit naruby pohled na světové dějiny křesťanství, na kulturní kořeny naší civilizace? Tom Egeland se nás ve svém strhujícím románu Konec kruhu snaží přesvědčit, že ano. Skupina norských archeologů, kteří ve spolupráci s britskými kolegy provádějí vykopávky na území starého kláštera Vaerne v okolí Oslofjordu, objeví vzácný nález, na nějž - jak se zdá - jako by část vědecké veřejnosti dlouho čekala. Oním objevem je schránka obsahující 2000 let starý rukopis s převratným poselstvím. Britové se snaží zabránit tomu, aby byl nález předán do místních depozitářů. Mladý norský archeolog Bjorn Belto, jehož albinismus a nejistota v přístupu k ženám z něj zrovna nečiní typického protagonistu napínavého žánru, ji proto schová a na vlastní pěst se snaží vypátrat, proč je o ni takový zájem. Stopy jej vedou k tajné učenecké společnosti v Londýně, do severní Afriky, na středověký křižácký hrad…

Ta, kterou jsem se nestala, je zatím posledním románem švédské novinářky, reportérky a spisovatelky Majgull Axelssonové, která se celou svou tvorbou snaží upozornit na palčivé problémy setkávání bohatého a chudého světa. Její nejnovější dílo je příběhem rozdvojené identity, jejíž různé podoby se odvíjejí od rozhodující volby ve vypjatém životním okamžiku. Vyprávění o vině, vraždě, milosti a odpuštění je zasazeno na jedné straně do světa vysoké politiky, na straně druhé do vězeňského prostředí, bídy prostitutek a hrabivosti pasáků. V neposlední řadě je to i příběh o veliké touze po lásce a sounáležitosti. Kniha byla navržena na prestižní Cenu Severské rady za literaturu.

Román odehrávající se na sklonku třicátych a v první polovině let čtyřicátých v malém středošvédském městečku Hedeby...

Pravděpodobné vylíčení činů a životních osudů Alexandra Velikého Umělecky ztvárněný životopis velké postavy starověkých dějin. Kombinuje historická fakta a psychologicky podloženou fikci. 16 s. obr. příl.