Jakub Morávek Pořadí knih

Publikace po roce navazuje na knihu Whistleblowing – minulost, přítomnost, budoucnost. Obsahuje především příspěvky přednesené na konferenci Whistleblowing a (nejen) transpoziční legislativa, která se konala dne 20. září 2021 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Druhá část knihy obsahuje texty slovenských odborníků, které shrnujíprvní zkušenosti s fungováním národní transpoziční legislativy. Ačkoli český transpoziční zákon dosud nebyl přijat, kniha přináší řadu podnětných zamyšlení nad nejrůznějšími otázkami problematiky whistleblowingu, postřehy k poslednímu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a poznatky slovenských kolegů zejména k právní úpravě chráněného oznamování na Slovensku. Může tak mimo jiné přispět k formulaci racionální a efektivní transpoziční legislativy na ochranu oznamovatelů v České republice.

Profesor Miroslav Bělina celý svůj profesní život usiluje o rozvoj pracovního práva. Obor a jeho specifika trvale hájí na poli akademickém i legislativním. Knihou Obrana pracovního práva chce několik desítek domácích i zahraničních autorů vzdát hold dosavadnímu přínosu a významu profesora Běliny nejen pro obor pracovního práva. Editoři s radostí přivítali úctyhodné množství kvalitních příspěvků, které se k jejich výzvě sešly. Autoři statí reflektují mj. širokou škálu právních problémů z oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, stejně jako mezinárodní kontext současné sociální ochrany a její budoucnosti. Počet, kvalita a tematický rozsah příspěvků, stejně jako široký zájem do publikace přispět napříč národy, odvětvími i generacemi, svědčí o tom, že Miroslav Bělina zanechal nejen v českém právu nesmazatelnou stopu. Nechť je tato kniha výrazem vděku a přání mnoha dalších tvořivých let – ad multos annos!

Paní prof. JUDr. Helena Barancová, DrSc., dovŕšila tohto roku krásne životné jubileum. Pri tejto príležitosti vychádza pocta, ktorou je vyjadrená úcta i uznanie. Pani profesorka Helena Barancová je spoluzakladateľkou Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave a uznávanou osobnosťou právnej vedy v oblasti pracovného práva.

Šesté vydání vysokoškolské učebnice přináší oproti předcházejícímu vydání z roku 2010 zejména reakci na legislativní vývoj ve zkoumané oblasti. Tato publikace v jednotlivých kapitolách zohledňuje především změny právních předpisů či nové zákony týkající se zdravotnické a penzijní reformy. Reflektuje rovněž vývoj ve sféře státní sociální podpory, nemocenského, důchodového a úrazového pojištění, sociální pomoci, sociálních služeb atd. Neopomíjí ani změny v oblasti zabezpečení osob se zdravotním postižením a dávek pěstounské péče. Je určena především studentům právnických fakult a dalším odborníkům z oboru práva sociálního zabezpečení

Publikace je souborem příspěvků nejen aktivních účastníků konference Sdílená ekonomika a delikty, ale i dalších zástupců odborné veřejnosti. Konference byla již druhou tematicky zaměřenou konferencí na problematiku sdílené ekonomiky pořádanou na Právnické fakultě UK v rámci vědeckého projektu „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?" (projekt SVV č. 260 364). Tematické zaměření příspěvků navazuje na zaměření konference, jíž se zúčastnili zástupci řady právních odvětví (pracovní právo, správní právo, občanské právo, finanční právo). Autoři tak pojednávají o nejrůznějších „deliktních" jevech, se kterými se lze setkat v oblasti sdílené ekonomiky. V příspěvcích je pozornost věnována například správně-právní odpovědnosti ubytovatelů Airbnb, provozovatelů „alternativní"taxislužby, virtuálním měnám, deliktním aspektům daňového práva, odpovědnosti za činnost robotů, a dále též jevům jako Crowdwork, crowdfundingové platformy, Platooning a mnoha dalším.

Uber, Airbnb, Zonky a další. Jak na ně nahlížet pohledem českého práva. Jak řeší problematiku sdílené ekonomiky pracovní právo, správní právo, finanční a daňové právo či právo sociálního zabezpečení. Jak je chráněno soukromí a osobní údaje ve sdílené ekonomice. Celkem 28 statí předních odborníků na danou problematiku dává komplexní pohled na tyto zcela nové formy podnikání. Nechybí zde ani vazba na zahraniční zkušenosti. Z hlediska dalších legislativních řešení jde o velmi přínosné pojednání autorů o vhodnosti či nevhodnosti regulace v blízké budoucnosti.

Praktický komentář poskytuje komplexní výklad s ohledem na stav textu zákoníku práce platný k 1. 10. 2017, přičemž však zohledňuje fakt, že mnohé změny zákoníku práce, které se staly platnou součástí právního řádu do tohoto data, budou nabývat účinnosti až v průběhu roku 2018 (v textu jsou tak zohledněny veškeré novely až po ty, provedené změnovým zákonem č. 310/2017 Sb., účinné od 1. 6. 2018). Praktičnost prezentovaných výkladů je podpořena pestrou skladbou působišť jednotlivých spoluautorů, kteří působí jako soudci, advokáti, univerzitní učitelé, legislativci, ministerští úředníci, rozhodci, podnikoví právníci.

Přehled judikatury vztahující se k právní úpravě na ochranu osobních údajů a k souvisejícím aspektům zahrnuje systematickým způsobem zpracovanou judikaturu Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Přehled zahrnuje převážně judikaturu správních soudů vážící se na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu osobních údaj v rámci správního řízení. Obsažena jsou však i vybraná rozhodnutí civilních soudů, která se dotýkají zpracování osobních údajů v soukromoprávních vztazích. S přihlédnutím k obecnosti právní úpravy na ochranu osobních údajů představuje předložený přehled judikatury významnou pomůcku pro advokátky, soudce, podnikové právníky a ostatní členy odborné veřejnosti, kteří se setkávají s problematikou ochrany osobních údajů údajů.

Počet pracovních sporů projednávaných před soudy v České republice dlouhodobě klesá, zatímco jiné civilní spory rostou, což se projevuje i na Slovensku. Zajímavé je, že s klesajícím počtem sporů se prodlužuje doba rozhodování. Povrchní optimista by mohl tvrdit, že nízký počet pracovních sporů svědčí o dobrém dodržování pracovního práva, což by mohlo být podpořeno malým zájmem sociálních partnerů o mimosoudní řešení sporů. Avšak akademické poznatky a praktické zkušenosti autorů ukazují na opak, což vedlo k rozhodnutí zpracovat analýzu zaměřenou na příčiny nízkého počtu pracovních sporů a na různé formy mimosoudního řešení. Publikace se věnuje ústavněprávním aspektům, metodám řešení sporů, historickému vývoji a vybraným zahraničním institutům rozhodování. Dílo je výsledkem dlouholetého výzkumu zkušeného autorského kolektivu, který kombinuje teoretické znalosti s praktickými zkušenostmi. Publikace vychází v době, kdy se plánuje odstranění poslední platformy pro mimosoudní rozhodování pracovních sporů v českém právu, což činí její obsah obzvlášť relevantním pro čtenáře, kteří chtějí utvářet názor na budoucí mechanizmy mimosoudního řešení sporů a překlenout tak českou odtrženost od mezinárodních praktik.

Editoři této publikace se rozhodli vytvořit tuto kolektivní monografii, která český trh právní literatury obohatí o dosud ojedinělý počin; počin, který by měl oslovit odbornou veřejnost i praxi a přispět k vyvolání další potřebné diskuse o právních institutech státní služby. Z povahy věci, jelikož je v oblasti právní úpravy státní služby řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický. Editoři monografie tuto skutečnost reflektovali a i s ohledem na to, že považují za vhodné otevřít široký odborný diskurz k problematice právní úpravy státní služby, nepovažovali za vhodné v tomto směru příspěvky jednotlivých autorů korigovat.