Harold Bloom Životopis
11. červenec 1930 – 14. říjen 2019
Harold Bloom byl americký literární kritik, který se proslavil svým hlubokým porozuměním literární tradici. Jeho rozsáhlá díla zkoumají vztahy mezi autory a vývoj literárních forem, často s důrazem na kanonické díla a jejich vliv napříč staletími. Bloomův styl je charakteristický svým encyklopedickým záběrem a vášnivou obranou literární geniality. Jeho práce vybízí čtenáře k zamyšlení nad podstatou kreativity a nad trvalou silou velkých literárních děl.
Harold Bloom (* 11. července 1930, New York) je americký literární teoretik, profesor Yaleovy univerzity. Analyzoval romantickou a modernistickou poezii, zvláště Percy Bysshe Shelleye, Williama Butlera Yeatse a Wallace Stevense. Největší ohlas však měla jeho práce The Anxiety of Influence z roku 1973 (česky jako Úzkost z ovlivnění, Argo, 2016), kde se věnoval otázce ovlivnění v literatuře a v dějinách myšlení, zejména ho zajímali inspirační zdroje Ralpha Waldo Emersona či Sigmunda Freuda (vztah ke gnózi, kabale apod.). Později se věnoval zejména náboženské literatuře, včetně analýz bible, v zásadě z pozic ortodoxního judaismu, jejž vyznává (zejm. The American Religion). Bestsellerem se stala kniha The Western Canon (1994, česky 2000), kde definoval „kánon západní civilizace“, který dle něj tvoří 26 klíčových autorů (William Shakespeare, Dante Alighieri, Geoffrey Chaucer, Miguel de Cervantes, Michel de Montaigne, Molière, John Milton, Samuel Johnson, Johann Wolfgang Goethe, William Wordsworth, Jane Austenová, Walt Whitman, Emily Dickinsonová, Charles Dickens, George Eliot, Lev Nikolajevič Tolstoj, Henrik Ibsen, Sigmund Freud, Marcel Proust, James Joyce, Virginia Woolfová, Franz Kafka, Jorge Luis Borges, Pablo Neruda, Fernando Pessoa a Samuel Beckett).