Vladimír Liščák Knihy

V Číně došlo v průběhu věků k podivuhodné synkrezi tří původně samostatných náboženských směrů: mahájánského buddhismu, lidového taoismu a konfucianismu. V lidovém náboženství existují tyto směry svobodně vedle sebe, členství ve více než jedné náboženské společnosti je běžné. Mimo ně vždy stálo křesťanství se svým odmítavým postojem k jiným náboženstvím. O životnosti tradičních čínských náboženství svědčí to, že jejich vliv překročil hranice čínského světa a některé čínské tradiční aktivity, jako například tchaj-ťi-čchüan, čchan, buddhistické meditace a další našly své pevné místo i mimo čínské prostředí, v evropské i americké kultuře.

Třetí svazek řady KDO BYL KDO je věnován světovým i českým vojevůdcům a válečníkům. Po úvodní stati o roli vojevůdce v dějinách následuje encyklopedická, abecedně řazená část, která přináší portréty více než 500 vojevůdců od dob starověku po současnost (válka v Perském zálivu či Čečensku). Slovník zahrnuje vedle vojevůdců a panovníků i námořní velitele a přední vojenské teoretiky. Obsahuje sice i nejvýznamnější osobnosti mimoevropské (starý Orient, osmanská či mongolská říše, Dálný východ atd.), ale většina hesel je věnována postavám evropským, resp. severoamerickým s důrazem na 19. a 20. století, a zejména 1. a 2. světovou válku. Z českých vojevůdců čtenář nalezne ve starší době významné vojevůdce z řad panovníků, poté z bouřlivé doby husitské, ale i z války třicetileté, a nechybí ani generalita první republiky a nejvýznamnější postavy odboje za 2. světové války. Text doprovází více než 120 portrétních ilustrací a unikátní barevná příloha, která ukazuje jednotlivé druhy vojsk evropských mocností na sklonku 19. století (jízda, pěchota, dělostřelectvo, speciální jednotky, námořnictvo a koloniální oddíly a zdravotnická služba v Německu, Rakousko-Uhersku, Francii, Itálii, Velké Británii a Rusku). Součástí knížky je i výklad generálských hodností v průběhu historie (od 16. století po současnost) a také tabulka nejvýznamnějších válečných konfliktů a tažení.

Kniha podává přehled: 386 států a území světa, sporná území, separatistické státy, autonomní republiky.

Autor v jednotlivých zastavení pojednává o historii Hedvábné cesty, která spojovala Čínu se Západem.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Kniha přináší českému čtenáři přehled dějin pronikání hlavních katolických řádů do Číny od 16. století až do konce 17. století, tedy před dočasným zákazem křesťanství v roce 1724. Autor zasazuje události do širšího kontextu vztahů mezi hlavními světovými mocnostmi – Španělskem, Portugalskem, Svatým stolcem a Francií – které se podílely na misionářské práci v Číně během dynastie Ming a počátku dynastie Čching. Upozorňuje na odlišnosti v přístupu jednotlivých řádů k evangelizaci. Dějinám františkánské mise se autor věnoval v samostatné publikaci, a proto se zde zaměřuje na počátky novodobé františkánské mise pouze okrajově. Publikace je rozdělena na dvě části: první seznamuje čtenáře s dějinami katolického křesťanství v Číně do konce 17. století, zatímco druhá část poskytuje encyklopedické informace o působení jednotlivých jezuitů v Číně a Macau v 16. a 17. století. Čtenář také nalezne stručné informace o misionářích působících v Latinské Americe, Japonsku a jihovýchodní Asii. Text doplňuje rozsáhlá bibliografie relevantních pramenů a literatury, což činí publikaci cenným zdrojem pro religionisty, etnografy, historiky a další zájemce o dějiny římskokatolické církve ve východní Asii.

Unikátní publikace, jejímž autorem je tým předních odborníků z Asie i ze Západu, obsahuje nádherný obrazový materiál a je pro čtenáře nepřekonatelným zdrojem informací o rozlehlé a tajuplné zemi, o niž se svět zajímá čím dál tím víc. Z Číny se stává velká světová hospodářská mocnost. Prostřednictvím mnoha esejů, jejichž záběr sahá od přírodních divů hor a řek po Hedvábnou cestu, od umění a velkých památek minulosti po pulzující města současnosti, a poučených odpovědí se dozvíme, co stojí za jejím neobyčejně rychlým růstem v 21. století a jaké jsou kořeny a pravý charakter této velké civilizace.

„Hedvábná cesta“, v češtině často nesprávně „Hedvábná stezka“, byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací. Její celková délka po souši a po moři činila asi 8 000 km, avšak po určitých trasách přesahovala 35 000 km. Nikdy to nebyla pouze cesta hedvábí. Dokonce i ve vrcholném období svého rozkvětu, v 7. až 9. století, tedy za dynastie Tchang (618–907), hedvábí tvořilo pouze jistou – i když nikoli zanedbatelnou – část obchodu se Západem, který zahrnoval celou škálu komodit, od drahých kamenů až po různá koření a rebarboru. Obchodní cesty byly i jakousi tehdejší informační superdálnicí. Publikace seznámí čtenáře nejen s vlastní Hedvábnou cestou a jejími předchůdkyněmi, ale připomene i současný kontroverzní plán vlády ČLR na novou Hedvábnou cestu, známý jako „Jeden pás, jedna cesta“.

Sborník příspěvků 10. konference Evropské asociace čínských studií. Sborník esejů věnovaných památce PhDr. et JUDr. Timotea Pokory, CSc. 1928-1985.

Druhý svazek edice je zasvěcen dějinám Číny, které svou více než 4 000 let dlouhou kontinuitou a svébytnou civilizací představují ojedinělý světový fenomén. Autor, náš přední sinolog, se neomezil pouze na chronologický výklad dějin od polomytických počátků až po žhavou současnost, ale využil text k tomu, aby čtenáře informoval i o čínském písmu, kultuře, umění, filozofii a dalších aspektech této jedinečné země. Text doplňuje encyklopedické heslo.

Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti. Autor se zaměřuje téměř výlučně na vývoj tohoto filosoficko-náboženského systému na území Číny, pouze výjimečně upozorňuje na rozšíření konfuciánství i do jiných zemí východní Asie. V rozsáhlém historickém úvodu, zahrnujícím i předkonfuciánské období, seznamuje čtenáře s významem konfuciánství v dějinách čínského myšlení. V samotných heslech věnuje autor rozsáhlý prostor specifickým konfuciánským filosofickým termínům a jejich přesahu do jiných myšlenkových systémů. Čtenář v knize najde rozsáhlé informace nejen o klasickém konfuciánství a neokonfuciánství, ale i o moderním konfuciánství 20. a 21. století a nejvýznamnějších představitelích všech vývojových období. Kniha se stane neocenitelnou pomůckou nejen všem zájemcům o čínské myšlení, ale také profesionálním religionistům, etnografům, historikům, filosofům, orientalistům a dalším zájemcům.

Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla Františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století. Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s vývojem styků mezi křesťanskou Evropou a Čínou v uvedeném období. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům a jejich činnosti, velká část je zaměřena na novověké misie. V knize najdete rozsáhlé informace o příslušných náboženských řádech i o církevním členění mongolské i novověké Číny v rámci františkánské administrativy. Jednotlivá hesla doplňuje výběr pramenů a literatury.

Přední český sinolog přináší stručnou, ale zasvěcenou historii Taiwanu, který se v 19. století stal načas kořistí Japonska, po roce 1949 a ovládnutí kontinentální Číny komunisty se stal útočištěm republikánů v čele s Čankajškem. Ostrov se pak stal jedním z "asijských tygrů", i když autoritativní vládu časem nahradila demokratická.

Chronologicky podané dějiny nejstaršího nepřetržitě existujícího a zároveň nejlidnatějšího státu světa (se shrnujícími úvody k jednotlivým historickým obdobím) z pera našeho předního sinologa (pro Libri napsal mj. Čínu a Taiwan v edici Stručná historie států a unikátní příručku Státy a území světa) nezachycují jen politický vývoj a významné události od pravěku po současnost (a to včetně Taiwanu, Tibetu, Hongkongu, Macaa a Sin-ťiangu), ale také hospodářské, technické i kulturní dějiny této ojedinělé civilizace. Text doprovází velká řada názorných ilustrací a uzavítrají ho přílohy

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Publikace věnovaná osobnosti, době a aktivitám významného středověkého cestovatele českého původu Odorika z Pordenone. Studium zaměřené na výsledky jeho diplomatické a misijní cesty vykonané na začátku 14. století do východní Evropy a Asie přineslo řadu nových poznatků o stycích a vztazích středověké Evropy s mimoevropskými civilizacemi. Dokládají to texty devatenácti českých, italských, německých a francouzských specialistů, z nichž sestává předkládaná kniha. Příspěvky jsou převážně v českém jazyce, v menší míře v jazyce francouzském, italském a anglickém.

Odorik z Pordenone, františkánský misionář, narozený (podle tradice) ve Villanově nedaleko Pordenone v Itálii, patří mezi nejvýznamnější osoby, které putovaly ve 13. a 14. století do Číny. Značně rozšířil znalosti jihovýchodní a východní Asie v Evropě. Nejcennější je jeho popis Číny, zejména měst podél jejího pobřeží a hlavního města, kde strávil tři roky. Předkládaná kniha coby první odborná publikace o této osobnosti a její době v českém jazyce shrnuje známé údaje a nejnovější poznatky o Odorikovi a jeho cestě do Číny a zpět, a to na pozadí vývoje v Mongolské říši v průběhu 13. a 14. století a jejích kontaktů s Evropou. Ke studii je připojen rozsáhlý seznam rukopisů a tištěných materiálů týkajících se Odorika (kolem 900 položek). Vychází u příležitosti oslav 700. výročí odchodu Odorika z Pordenone na misi do východní Asie (2018/2019)