Vladimír Liščák Pořadí knih

„Hedvábná cesta“, v češtině často nesprávně „Hedvábná stezka“, byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací. Její celková délka po souši a po moři činila asi 8 000 km, avšak po určitých trasách přesahovala 35 000 km. Nikdy to nebyla pouze cesta hedvábí. Dokonce i ve vrcholném období svého rozkvětu, v 7. až 9. století, tedy za dynastie Tchang (618–907), hedvábí tvořilo pouze jistou – i když nikoli zanedbatelnou – část obchodu se Západem, který zahrnoval celou škálu komodit, od drahých kamenů až po různá koření a rebarboru. Obchodní cesty byly i jakousi tehdejší informační superdálnicí. Publikace seznámí čtenáře nejen s vlastní Hedvábnou cestou a jejími předchůdkyněmi, ale připomene i současný kontroverzní plán vlády ČLR na novou Hedvábnou cestu, známý jako „Jeden pás, jedna cesta“.

Odorik z Pordenone, františkánský misionář, narozený (podle tradice) ve Villanově nedaleko Pordenone v Itálii, patří mezi nejvýznamnější osoby, které putovaly ve 13. a 14. století do Číny. Značně rozšířil znalosti jihovýchodní a východní Asie v Evropě. Nejcennější je jeho popis Číny, zejména měst podél jejího pobřeží a hlavního města, kde strávil tři roky. Předkládaná kniha coby první odborná publikace o této osobnosti a její době v českém jazyce shrnuje známé údaje a nejnovější poznatky o Odorikovi a jeho cestě do Číny a zpět, a to na pozadí vývoje v Mongolské říši v průběhu 13. a 14. století a jejích kontaktů s Evropou. Ke studii je připojen rozsáhlý seznam rukopisů a tištěných materiálů týkajících se Odorika (kolem 900 položek). Vychází u příležitosti oslav 700. výročí odchodu Odorika z Pordenone na misi do východní Asie (2018/2019)

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Kniha přináší českému čtenáři přehled dějin pronikání hlavních katolických řádů do Číny od 16. století až do konce 17. století, tedy před dočasným zákazem křesťanství v roce 1724. Autor zasazuje události do širšího kontextu vztahů mezi hlavními světovými mocnostmi – Španělskem, Portugalskem, Svatým stolcem a Francií – které se podílely na misionářské práci v Číně během dynastie Ming a počátku dynastie Čching. Upozorňuje na odlišnosti v přístupu jednotlivých řádů k evangelizaci. Dějinám františkánské mise se autor věnoval v samostatné publikaci, a proto se zde zaměřuje na počátky novodobé františkánské mise pouze okrajově. Publikace je rozdělena na dvě části: první seznamuje čtenáře s dějinami katolického křesťanství v Číně do konce 17. století, zatímco druhá část poskytuje encyklopedické informace o působení jednotlivých jezuitů v Číně a Macau v 16. a 17. století. Čtenář také nalezne stručné informace o misionářích působících v Latinské Americe, Japonsku a jihovýchodní Asii. Text doplňuje rozsáhlá bibliografie relevantních pramenů a literatury, což činí publikaci cenným zdrojem pro religionisty, etnografy, historiky a další zájemce o dějiny římskokatolické církve ve východní Asii.

Jak probíhala misijní činnost v Orientu? Byla Františkánská církev ušetřena skandálů? Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století. Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s vývojem styků mezi křesťanskou Evropou a Čínou v uvedeném období. Encyklopedická část je věnována významným františkánským misionářům a jejich činnosti, velká část je zaměřena na novověké misie. V knize najdete rozsáhlé informace o příslušných náboženských řádech i o církevním členění mongolské i novověké Číny v rámci františkánské administrativy. Jednotlivá hesla doplňuje výběr pramenů a literatury.

Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti. Autor se zaměřuje téměř výlučně na vývoj tohoto filosoficko-náboženského systému na území Číny, pouze výjimečně upozorňuje na rozšíření konfuciánství i do jiných zemí východní Asie. V rozsáhlém historickém úvodu, zahrnujícím i předkonfuciánské období, seznamuje čtenáře s významem konfuciánství v dějinách čínského myšlení. V samotných heslech věnuje autor rozsáhlý prostor specifickým konfuciánským filosofickým termínům a jejich přesahu do jiných myšlenkových systémů. Čtenář v knize najde rozsáhlé informace nejen o klasickém konfuciánství a neokonfuciánství, ale i o moderním konfuciánství 20. a 21. století a nejvýznamnějších představitelích všech vývojových období. Kniha se stane neocenitelnou pomůckou nejen všem zájemcům o čínské myšlení, ale také profesionálním religionistům, etnografům, historikům, filosofům, orientalistům a dalším zájemcům.

Publikace věnovaná osobnosti, době a aktivitám významného středověkého cestovatele českého původu Odorika z Pordenone. Studium zaměřené na výsledky jeho diplomatické a misijní cesty vykonané na začátku 14. století do východní Evropy a Asie přineslo řadu nových poznatků o stycích a vztazích středověké Evropy s mimoevropskými civilizacemi. Dokládají to texty devatenácti českých, italských, německých a francouzských specialistů, z nichž sestává předkládaná kniha. Příspěvky jsou převážně v českém jazyce, v menší míře v jazyce francouzském, italském a anglickém.

Chronologicky podané dějiny nejstaršího nepřetržitě existujícího a zároveň nejlidnatějšího státu světa (se shrnujícími úvody k jednotlivým historickým obdobím) z pera našeho předního sinologa (pro Libri napsal mj. Čínu a Taiwan v edici Stručná historie států a unikátní příručku Státy a území světa) nezachycují jen politický vývoj a významné události od pravěku po současnost (a to včetně Taiwanu, Tibetu, Hongkongu, Macaa a Sin-ťiangu), ale také hospodářské, technické i kulturní dějiny této ojedinělé civilizace. Text doprovází velká řada názorných ilustrací a uzavítrají ho přílohy