Jiří Zahrádka Pořadí knih

Paměti Marie Stejskalové, dlouholeté hospodyně v rodině Leoše Janáčka, sepsala koncem padesátých let minulého století podle jejího vypravování publicistka Marie Trkanová. Knížka nazvaná U Janáčků byla poprvé vydána roku 1959, poté ještě dvakrát v letech 1962 a 1998, a pokaždé se setkala s velkým ohlasem a oblibou u čtenářů nejen z řad milovníků Janáčkovy hudby. Energická Mářa pracovala u Janáčků více než čtyřicet let, a byla tak přímým svědkem radostí i strastí jejich rodinného soužití. Impulsem k novému, v pořadí čtvrtému vydání Mářiných vzpomínek bylo nejen to, že je tato knížka dávno rozebraná, ale také skutečnost, že do Archivu Leoše Janáčka se před časem dostal strojopis textu, jak jej Marie Trkanová podle Mářina vypravování původně sepsala, bez úprav a škrtů provedených před prvním vydáním. Kniha obsahuje četné editorské poznámky, částečně přenesené z předchozích vydání, a ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je podle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková.

Kniha sleduje genezi dvou pozoruhodných Janáčkových oper Po dokončení své nejslavnější opery Její pastorkyňa hledal Janáček nové způsoby, jak dále rozvíjet svou skladatelskou metodu vycházející z mluveného projevu. Osud i Výlety páně Broučkovy tak tvoří spojnici mezi Její pastorkyní a autorovými vrcholnými pozdními operami. Není divu, že toto období hledání patří k Janáčkovým nejzajímavějším tvůrčím, ale i osobním životním etapám. Kniha přináší mnoho informací o skladatelových inspiracích, zvažovaných námětech ke zhudebnění, jeho spolupráci s literáty, setkáních s hudebními díly, která mu otevřela oči, a otevírá také mnoho dalších témat.

Umělecká monografie předního českého představitele tzv. konkrétního umění a strukturální malby Pavla Hayeka (nar. 1959). Autor se dlouhodobě inspiruje přírodními tvary, které přenáší do vizuálně a esteticky působivých černobílých struktur grafického charakteru, jež po léta představují jeho osobitý a nezaměnitelný výtvarný jazyk. V novějších dílech pak vychází z optiky a dynamiky textilních struktur, geometrických tvarů a linií či hudebních partitur. Publikace v působivé knižní a grafické úpravě Pavla Coufalíka přináší průřez jeho tvorbou za poslední tři dekády, kterou provázejí texty teoretiků umění Martina Dostála, Zbyňka Fišera, Edith Jeřábkové, Terezie Petiškové, Jiřího Valocha, Jiřího Zahrádky a rozhovor s Radkou Kaclerovou.

V hudebních dějinách nalezneme jen málo kompozic, která mají tak poutavou a spletitou historii jako právě Janáčkova Její pastorkyňa. Dlouhá a nesnadná cesta plná usilovného hledání nových tvůrčích principů ji nakonec přivedla mezi nejhranější opery 20. století. Tato kniha přináší mnoho nových informací zpracovaných na základě současných poznatků vycházejících mimo jiné z přípravy kritické edice partitury. Provází čtenáře genezí díla a odpovídá na otázky, co Janáčka vedlo k?volbě realistické divadelní hry, kdy přesně operu zkomponoval a proč autor dělal všechno pro to, aby nebylo možné určit dobu dokončení prvního jednání. Nastíní rodinné, pracovní i společenské okolnosti, vzniku opery, včetně jejího úzkého spojení s?nemocí a úmrtím Janáčkovy dcery Olgy. Osvětluje nekompromisní postoje dirigenta Karla Kovařovice při Janáčkově neúspěšném úsilí zadat premiéru opery pražskému Národnímu divadlu, pojednává o světové premiéře v Brně i zákulisních jednáních vedoucích k?pozdější úspěšné pražské premiéře, včetně okolností vzniku úprav partitury provedených Karlem Kovařovicem. Věnuje se také Janáčkovu přátelství s?Maxem Brodem a jeho aktivitám směřujícím k?mezinárodnímu uznání Její pastorkyně i celého skladatelova díla. Čtenář se seznámí s?významnými inscenacemi, které byly nastudovány za Janáčkova života, či se skladatelovými finančními výnosy plynoucími z?vydání a uvádění Její pastorkyně. Knihu provází množství dokumentů a fotografií, často poprvé publikovaných.

Na čem si pochutnával nejhranější český operní skladatel? Dočtete se v kuchařce Marie Stejskalové, hospodyně u Janáčků. Marie Stejskalová (1873–1968) pracovala jako hospodyně u Janáčků více než čtyřicet let. V Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea se dochoval její sešit kuchařských receptů, většinou na různé dezerty a sladké pokrmy. To by samo o sobě nebyla až taková zajímavost, kdyby si všímavá Mářa, jak ji manželé Janáčkovi nazývali, mezi recepty nezapisovala také poznámky vztahující se k životu a dílu domácího pána, které nazvala Kronika našeho života. Součástí kuchařky jsou tak mnohdy jedinečné informace ke genezi některých Janáčkových děl či stručné popisy určitých událostí z pohledu hospodyně Máři, ale též Janáčkovy manželky Zdenky, které byla Mářa vždy oddanou oporou. Publikace obsahuje četné editorské poznámky k jednotlivým osobnostem a zaznamenaným situacím a dále ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je dle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková. Sešit receptů Marie Stejskalové je uložen ve sbírkách Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea, který je součástí registru Paměť světa UNESCO.

Publikace, vycházející v roce nedožitých devadesátin významného výtvarného umělce Dalibora Chatrného, přináší nové pohledy na jeho tvorbu. Poprvé jsou souborně uveřejněny umělcovy vlastní texty, které odhalují východiska a vývoj jeho tvůrčích postojů a výtvarných postupů. Kniha, obsahující téměř dva tisíce reprodukcí, je strukturována jako příběh, který odkrývá podstatu Chatrného díla. Výběr z celoživotního díla je rozdělen do dvaadvaceti tematických oddílů, které pomáhají pochopit různé typy výtvarného vyjádření a osobního experimentování. Vedle reprodukcí obrazů, kreseb a prostorových objektů zde čtenář najde také textové záznamy a kresebné studie, což umožňuje sledovat celý proces umělcovy tvorby. Doprovodnou teoretickou studii napsal historik umění PhDr. Jiří Machalický, jehož text navazuje na tematické členění oddílů, které uspořádal PhDr. Jiří Zahrádka, PhD, spolu s umělcovou dcerou Danou Chatrnou. Součástí publikace je DVD se záznamy optickoakustických skladeb – autorských experimentálních filmů vycházejících z Chatrného kreseb, objektů a grafik. Tato komplexní a originální prezentace významné osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století přináší cenný materiál pro teoretiky umění a přibližuje tohoto zajímavého umělce veřejnosti, což z ní činí důležitý zdroj pro knihovny uměleckých škol, galerií a milovníky umění.

Kniha ve tvaru leporela provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Děti seznámí s mazanou liškou Bystrouškou, s obyvateli lesa i lidskými figurkami z okolí Brna. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vznikly pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924.