Jiří Zahrádka Knihy

Paměti Marie Stejskalové, dlouholeté hospodyně v rodině Leoše Janáčka, sepsala koncem padesátých let minulého století podle jejího vypravování publicistka Marie Trkanová. Knížka nazvaná U Janáčků byla poprvé vydána roku 1959, poté ještě dvakrát v letech 1962 a 1998, a pokaždé se setkala s velkým ohlasem a oblibou u čtenářů nejen z řad milovníků Janáčkovy hudby. Energická Mářa pracovala u Janáčků více než čtyřicet let, a byla tak přímým svědkem radostí i strastí jejich rodinného soužití. Impulsem k novému, v pořadí čtvrtému vydání Mářiných vzpomínek bylo nejen to, že je tato knížka dávno rozebraná, ale také skutečnost, že do Archivu Leoše Janáčka se před časem dostal strojopis textu, jak jej Marie Trkanová podle Mářina vypravování původně sepsala, bez úprav a škrtů provedených před prvním vydáním. Kniha obsahuje četné editorské poznámky, částečně přenesené z předchozích vydání, a ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je podle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková.

Tato výpravná publikace, vytvořená renomovanými badateli Svatavou Přibáňovou a Jiřím Zahrádkou, přináší soubor všech známých fotografií Leoše Janáčka a snímků jeho rodiny. Dvojjazyčná česko-anglická koncepce je výhodná v kontextu globálního zájmu o Janáčka. Úvodní studie osvětlují okolnosti vzniku fotografií a historii ikonografické sbírky Janáčkova archivu, přičemž zachovávají stručnost a přehlednost. Publikace obsahuje 243 snímků rozdělených do třinácti oddílů. První oddíl se zaměřuje na Janáčkovy portréty z let 1874 až 1928, dokumentující proměnu skladatelovy podoby. Následující kapitoly ukazují Janáčka v různých lokalitách, jako je Brno, Hukvaldy, Lašsko, Valašsko, Slovensko a při zahraničních návštěvách. Mnohé fotografie zachycují Janáčka s významnými osobnostmi, jako jsou Alfons Mucha a Jan Masaryk. Dvanáctá kapitola se věnuje jeho rodině a závěrečná část dokumentuje Janáčkovu poslední cestu a obsahuje unikátní rentgenový snímek jeho ruky. Kvalitní reprodukce fotografií jsou doplněny podrobnými informacemi o původu snímků. Editoři se museli věnovat náročnému pátrání po autorech fotografií, mezi nimiž jsou jak významné fotografické podniky, tak i soukromí majitelé. Publikace osloví nejen milovníky Janáčka, ale i zájemce o historii fotografie.

Opera o třech dějstvích uvedená v premiéře 6. 11. 2008 v Janáčkově divadle.

V hudebních dějinách se Janáčkova Její pastorkyňa vyznačuje fascinující a složitou historií, která ji přivedla mezi nejhranější opery 20. století. Kniha přináší nové informace založené na aktuálních poznatcích, včetně přípravy kritické edice partitury. Čtenář se dozví o genezi díla, motivacích Janáčka k volbě realistické divadelní hry, a o tom, proč se snažil utajit datum dokončení prvního jednání. Osvětluje rodinné, pracovní a společenské okolnosti vzniku opery, včetně vlivu nemoci a úmrtí Janáčkovy dcery Olgy. Dále se zaměřuje na nekompromisní postoje dirigenta Karla Kovařovice při neúspěšném pokusu o premiéru v pražském Národním divadle, a popisuje světovou premiéru v Brně a jednání vedoucí k úspěšné pražské premiéře, včetně úprav partitury provedených Kovařovicem. Kniha také zkoumá Janáčkovo přátelství s Maxem Brodem a jeho snahy o mezinárodní uznání opery a celého jeho díla. Čtenáři se seznámí s významnými inscenacemi z Janáčkova života a jeho finančními výnosy z vydání a uvádění opery. Kniha je doplněna množstvím dokumentů a fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé.

Publikace, vycházející v roce nedožitých devadesátin významného výtvarného umělce Dalibora Chatrného, přináší nové pohledy na jeho tvorbu. Poprvé jsou souborně uveřejněny umělcovy vlastní texty, které odhalují východiska a vývoj jeho tvůrčích postojů a výtvarných postupů. Kniha, obsahující téměř dva tisíce reprodukcí, je strukturována jako příběh, který odkrývá podstatu Chatrného díla. Výběr z celoživotního díla je rozdělen do dvaadvaceti tematických oddílů, které pomáhají pochopit různé typy výtvarného vyjádření a osobního experimentování. Vedle reprodukcí obrazů, kreseb a prostorových objektů zde čtenář najde také textové záznamy a kresebné studie, což umožňuje sledovat celý proces umělcovy tvorby. Doprovodnou teoretickou studii napsal historik umění PhDr. Jiří Machalický, jehož text navazuje na tematické členění oddílů, které uspořádal PhDr. Jiří Zahrádka, PhD, spolu s umělcovou dcerou Danou Chatrnou. Tato komplexní a originální prezentace významné osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století přináší cenný materiál pro teoretiky umění a přibližuje tohoto zajímavého umělce veřejnosti, což z ní činí důležitý zdroj pro knihovny uměleckých škol, galerií a milovníky umění.

Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.

Na čem si pochutnával nejhranější český operní skladatel? Dočtete se v kuchařce Marie Stejskalové, hospodyně u Janáčků. Marie Stejskalová (1873–1968) pracovala jako hospodyně u Janáčků více než čtyřicet let. V Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea se dochoval její sešit kuchařských receptů, většinou na různé dezerty a sladké pokrmy. To by samo o sobě nebyla až taková zajímavost, kdyby si všímavá Mářa, jak ji manželé Janáčkovi nazývali, mezi recepty nezapisovala také poznámky vztahující se k životu a dílu domácího pána, které nazvala Kronika našeho života. Součástí kuchařky jsou tak mnohdy jedinečné informace ke genezi některých Janáčkových děl či stručné popisy určitých událostí z pohledu hospodyně Máři, ale též Janáčkovy manželky Zdenky, které byla Mářa vždy oddanou oporou. Publikace obsahuje četné editorské poznámky k jednotlivým osobnostem a zaznamenaným situacím a dále ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je dle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková. Sešit receptů Marie Stejskalové je uložen ve sbírkách Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea, který je součástí registru Paměť světa UNESCO.

Kniha ve tvaru leporela provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Děti seznámí s mazanou liškou Bystrouškou, s obyvateli lesa i lidskými figurkami z okolí Brna. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vznikly pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924.