Parametry
- 145 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.
Nákup knihy
"Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně), Jiří Zahrádka
- Jazyk
- Rok vydání
- 2012
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- "Divadlo nesmí býti lidu komedií" (Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně)
- Jazyk
- česky, anglicky
- Autoři
- Jiří Zahrádka
- Vydavatel
- Moravské zemské muzeum
- Rok vydání
- 2012
- Počet stran
- 145
- ISBN10
- 8070283858
- ISBN13
- 9788070283851
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Historické téma, Skutečné příběhy, Životopisy, Historie, Divadlo, Divadlo & Tanec, Klasická hudba, Leoš Janáček, Národní divadlo Brno
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Kniha se zaměřuje na vzájemný vztah jednoho z nejpozoruhodnějších světových skladatelů 20. století Leoše Janáčka a Národního divadla v Brně, nejvýznamnější divadelní instituce na Moravě. Vztah to byl letitý, vrstevnatý a komplikovaný. Janáček jako člen Družstva českého Národního divadla v Brně stanul od počátků v jeho organizační struktuře, a jak je zřejmé z citace v názvu publikace, pokoušel se zde uplatňovat svou představu o fungování kulturní instituce. Kniha dále podrobně zpracovává problematiku uvádění Janáčkova díla na brněnském jevišti za umělcova života, popisuje Janáčka jako návštěvníka divadelních produkcí a dotkne se i posledního rozloučení se skladatelem ve foyeru Městského divadla 15. srpna 1928. Mimo jiné jsou zde připomenuty také dávno zapomenuté kauzy spojené s výstavbou nového českého divadla, ustanovení nového divadelního ansámblu a předání německého Městského divadla českému souboru po převratu v roce 1918.


