Kolektivní monografie nabízí analýzu teorií a diskusí o vnímání a interpretaci světa v kontextu moderních a postmoderních médií a kultury. Zkoumá, jak nová média, zejména elektronická kultura, ovlivňují ztvárnění reality a vidění světa. Autoři se snaží objasnit vztah mezi uměním, vědou a médii z filosofického, sociologického, teologického a uměnovědního hlediska. Spojuje je snaha postihnout roli médií v utváření obrazu světa a sociálním „konstruování“ reality, přičemž čerpají z myšlenek T. W. Adorna, G. Agambena, V. Flussera, N. Luhmana, P. Sloterdijka a P. Virilia. Editor Jiří Bystřický ve svém úvodu vyjadřuje aspiraci knihy: i když žijeme ve světě, který jsme sociálně konstruovali, není to úplný prostor našeho života. Akceptovanou součástí se staly technologie a systémy zprostředkování, jejichž vliv je patrný a proměnlivý. S využíváním technologií se mění i naše myšlení; některé strategie jsou záměrné, jiné vynucené. Formy myšlení a způsoby sdělení se proměňují. Zdá se, že nastává čas na sjednocení, nikoli na další dezintegraci.
