Mario Benedetti Knihy

Co se zachytilo v představě, kterou si o vlastní zemi utváříme? Co uvízlo ve vzpomínce, kterou na ni chováme, když se do ní po dlouhém vyhnanství vracíme? Javier Montes se po dvanácti letech nuceně prožitých v exilu vrací do své rodné Uruguaye. Jeho návrat je zatížen břemenem stesku, předsudků, naděje a samoty. Postupně do sebe splétá jednotlivá lešení, díky nimž si stvoří nový svět, do něhož vkládá veškeré své naděje. Fragmentární struktura vyprávění – jedná se o dílo v neustálém procesu výstavby (stejně tak, jak říká sám autor, je tomu i s demokracií…), v němž jsou jednotlivé stavební prvky (rozhovory, reflexe, sny, básně, dopisy, statě) volně poskládané, umožňuje čtenáři, aby v něm sám nalezl konstrukci dokonale dovršenou: velkolepou stavbu pojednávající o jednom návratu z vyhnanství. Opravdové mistrovské dílo dýchající ironií, sociální kritikou, nostalgií, něhou a vtipem, které autor čtenáři předkládá v jeho pro něj tak typické vytříbené próze.

Poslední sbírka krátkých povídek uruguayského autora. Vyrozumíme brzy, že hranicí mezi budoucností a minulostí je tu smrt, ač pohledy do budoucna to nejsou černé, ale ani úplně smířené a jen nenápadně rekapitulující. Kdo si ostatně může dovolit o smrti mluvit? Je k tomu věk kvalifikací? Smrt tu má podstatné slovo, ale přece spíše než budoucnost…

Románová próza ve formě deníku, jehož pisatelem je stárnoucí úředník, vdovec a otec tří dětí. Záznamy vyprávějí o jeho vnitřním životě během posledního roku, každodenních starostech, o vztahu mezi ním a dětmi, ale především o jeho veliké, pozdní a tragické lásce.

Soubor povídek Montevidejci (Montevideanos) poprvé vyšel v roce 1959 a byl první literární prací autora, jež obdržela jednohlasné uznání kritiky i čtenářského publika. Na jevišti hlavního města Uruguaye rozvíjí Benedetti svá oblíbená témata (zejména rodinné a milenecké vztahy) a činí tak s jemným humorem a velkým porozuměním. Živé, emočně důvěryhodné postavy zde zakoušejí univerzální lidské pocity jako je radost, samota, bolest či nenávist. Třebaže jsou Montevidejci v jádru uruguayské, montevidejské příběhy, svou lidskostí a intimností rezonují u čtenářů na celém světě a navzdory době, která uběhla od jejich napsání, zůstávají stále svěží. Po románech Jaro s rozbitou tváří a Lešení se jedná o třetí Benedettiho dílo z dílny nakladatelství Runa.

Hlavní postava – Ramón Budiño, majitel cestovní kanceláře, člověk průměrný, rozporuplný a zbabělý – je ztělesněním nové uruguayské generace, která si počátkem 60. let XX. století začínala uvědomovat, že celospolečenské problémy se přesouvají na její bedra. Rodinné drama odráží společenské problémy té doby.

Přímé a bolestné svědectví odhalující drama rozervaného člověka zmítajícího se v rozštěpené společnosti zlomené útlakem a vládní zlovůlí, most klenoucí se mezi dvěma prostory – Uruguayí totalitní a Uruguayí exilovou. Skrze všudypřítomnou něhu, lásku, vášeň a lidskost se nám proslulý uruguayský spisovatel snaží předat skromné poselství naděje: po zdánlivě nekonečné zimě se nakonec ohlásí jaro, i když trochu pochroumané.

Sedmá kniha edice Chiméra přináší poetický příběh Maria Benedettiho Čtení z kávy. Uruguayský autor (narozen 1920), jeden z nejvýznamnějších představitelů latinskoamerické literatury, básník, prozaik a angažovaný publicista, se v něm drobnými, navzájem umně propojenými kapitolkami – útržky vzpomínek svého alter-ega Claudia, ale i jiných vypravěčů vrací k osobnímu, laskavému, avšak i lehce ironickému pohledu na svět a sebe samého. Píše fiktivní životopis vlastního dospívání, zasazený do skutečných reálií milovného města Montevidea a místy i do celosvětového dobového kontextu. Procházíme se spolu s ním ulicemi a parky a po plážích tohoto zářivého města, ale i jeho romantikou opředenými dvorky, lidovými nálevnami i noblesními restauracemi, sledujeme vznik přátelství a prvních lásek.

Kolik je dobrého na vzpomínkách, samotě a smrti? Tolik co na vyhlídkách, společenství a životě. Co v autorově Čtení z kávy začíná, zde končí…

Santiago is trapped. Taken political prisoner in Montevideo after a brutal military coup, he can do nothing but write letters to his family, and try to stay sane. Far away, his nine-year-old daughter Beatrice wonders at the marvels of 1970s Buenos Aires, but her grandpa and mother - Santiago's beautiful, careworn wife, Graciela - struggle to adjust to a life in exile. Graciela fights to retain the fiery passion that suffused her marriage, her politics, her whole life, as day by day Santiago edges closer to freedom. But Santiago's rakish, reckless best friend is a constant, brooding presence in the exiles' lives, and Graciela finds herself drawn irresistibly towards him. A lucid, heart-wrenching saga of a family torn apart by the forces of history, Springtime in a Broken Mirror tells with tenderness and fury of the indelible imprint politics leaves on individual lives. Generous and unflinching, it asks whether the broken bonds of family and history can ever truly be mended.

Ambientados en el medio urbano de Montevideo, los treinta y cinco CUENTOS de esta antología, seleccionados por el propio autor, giran en torno a la cotidiana peripecia de la pequeña burguesía ciudadana: funcionarios públicos, empleados de banca o tenderos que animan la vida de la capital y padecen la estrechez de sus horizontes. Con una prosa cargada de ironía, sobria, precisa, producto de un sabio oficio y de una cuidadosa labor de depuración, Mario Benedetti logra trascender la individualidad de sus modestos personajes, inmersos en existencias grises siempre acechadas por posibilidades dramáticas, para ofrecer al lector un cuadro veraz y complejo de la sociedad contemporánea.