Emmanuel Lévinas Knihy

Kniha Objevování existence s Husserlem a Heideggerem (1967) obsahuje soubor textů, které Emmanuel Levinas – jedna z klíčových postav filosofie dvacátého století – věnoval myšlení zakladatelů fenomenologie. Tyto studie vznikaly v období pokrývajícím několik desetiletí. Úvodní část knihy obsahuje Levinasovy rané studie o Husserlovi a Heideggerovi, jejichž cílem je představit jejich myšlení francouzskému čtenáři. V dalších částech najdeme texty, ve kterých si Levinas se svými někdejšími učiteli vyrovnává účty, pokud jde o specifičtější otázky – o problematiku řeči, intencionality, počitku atd. Toto zaujetí odstupu mu potom umožňuje vybudovat v průběhu času svou vlastní, původní myšlenkovou pozici, která bude ve své rozvinuté podobě vyjádřena v knihách Totalita a nekonečno(1961) či Jinak než být aneb mimo esenci (1974). Konkrétní podoby rozvíjení této pozice lze sledovat v textech tvořících závěrečné partie přítomného souboru, v nichž jsou některé motivy ze zmíněných knih již zcela jasně naznačeny. Čtenáři se tímto způsobem dostává do rukou určité svědectví o filosofickém vývoji Levinase samotného, jež bezesporu umožňuje lépe uchopit jeho vlastní přínos pro francouzskou fenomenologii i pro filosofii obecně.

Výbor z esejů, rozhovorů a talmudických výkladů. Zpočátku je Lévinas pod vlivem filosofie Husserlovy a Heideggerovy, později se však od obou těchto filosofů odklání a zdůrazňuje prioritu vztahu k bližnímu před Heideggerovou neosobností Bytí. Lévinasova etika není však etikou všeodpouštějící lásky (zde je cítit jeho polemika zejména s kvietistickým křesťanstvím), ale etikou spravedlnosti, která je podle něho zakotvena v židovské ústní tradici, zejména pak v její písemně fixované podobě, Talmudu. Sepětí s judaismem je neodmyslitelným aspektem Lévinasovy osobnosti.

Kniha je prvým knižným prekladom Levinasa do slovenčiny. Obsahuje štyri prednášky (Voči blížnemu, Pokušenie pokušenia, Zem zasľúbená alebo zem dovolená, Strý ako svet), prednesené v rokoch 1963-1966 na kolokviu židovských intelektuálov v Paríži. Tieto talmudické komentáre sú, ako hovorí Levinas, pokusom preložiť židovské myslenie do jazyka súčastnosti. To znamená, že na jednej strane objasňujú prostredníctvom židovských textov problémy, ktorým čelíme dnes, na druhej strane vysvetľujú zmysel týchto textov prostredníctvom súčasných problémov.

Kniha esejí Boh prichádza v idei z ústredných oblastí filozofie náboženstva nám dáva svedectvo o pokuse tematizovať transcendenciu bez toho, aby siahla po tom, aký má charakter toto transcendentálne. Zvláštnu pozornosť pritom Levinas venuje tomu, aby sa vysporiadal s dedičstvom Husserlovej fenomenológie a Descartesovou ideou nekonečna. Levinas v nej nachádza model myslenia, ktoré sa necháva nekonečne zasiahnuť Bohom, ktorý je transcendentný až po jeho neprítomnosť, a ktorý sa dáva spoznať v bezpodmienečnom záväzku zodpovednosti. Ťažiskom je u Levinasa profetizmus, ktorý je úzko prepojený s hovorením o Bohu. Profetická filozofia je zdanlivým paradoxom, ktorý Levinas akceptuje.

Základní a nejsystematičtější dílo židovského myslitele, žáka E. Husserla a M. Heideggera.

Jedna z prvních prací francouzského filozofa novodobého humanismu. Ontologie lidské jinakosti v čase. Vychází synopticky česky a francouzsky.

Rozhovor Emmanuela Lévinase s Bernhardem Casperem 11. června 1981 v Paříži -- Rozhovor Emmanuela Lévinase s Christophem von Wolzogenem 20. prosince 1958 v Paříži

Jádrem Lévinasovy filosofie se stává zvláštní etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušeností setkání s tváří. Kniha uvádí do tohoto myšlení neobyčejně jemnou analýzou běžných životních situací, kde se ukazuje vnitřní bohatství lidské existence.

First published in 1935, On Escape represents Emmanuel Levinas's first attempt to break with the ontological obsession of the Western tradition. In it, Levinas not only affirms the necessity of an escape from being, but also gives a meaning and a direction to it. schovat popis

This book explores the modern phenomenological movement, focusing on human experiences as lived. It discusses key figures like Sartre and Merleau-Ponty, highlighting their contributions and limitations. The author posits Heidegger as a significant contemporary thinker who offers a comprehensive ontology that aligns with phenomenology and existential thought.