Emmanuel Lévinas Životopis
Emmanuel Levinas byl francouzský filozof litevského původu, jehož myšlení se soustředí na etiku a vztah k Druhému. Zavedl koncept „etika jako první filozofie“, kde zodpovědnost za druhého člověka předchází jakémukoli hledání pravdy. Levinas zdůrazňoval, že Druhý se zjevuje jako cosi transcendentního a odlišného, co nelze zredukovat na pouhý objekt poznání. Jeho dílo zkoumá povahu subjektivity, mezilidské vztahy a fundamentální etickou zodpovědnost, která je neodmyslitelnou součástí našeho bytí.
Emmanuel Lévinas (1. ledna 1906, Kaunas (Litva) – 24. prosince 1995, Paříž) byl významný a velmi originální francouzsko-židovský filosof, původem z Litvy. Zabýval se hlavně fenomenologií, judaismem a etikou.
Vyrostl ve zbožné a vzdělané židovské rodině, „s židovským Zákonem (Tórou), s Puškinem a Tolstým“, jak sám napsal. V letech 1923-27 studoval filosofii ve Strasburgu, 1928-29 ve Freiburgu, kde se seznámil s Edmundem Husserlem i Martinem Heideggerem, a od roku 1930 v Paříži. Podílel se na uvedení Husserlova díla do francouzského prostředí a už roku 1934 napsal varovný rozbor „filosofie hitlerismu“. Jako francouzský důstojník byl roku 1940 zajat a strávil pět let v německém zajetí. Teprve po válce se dozvěděl, že všechny jeho příbuzné v Litvě nacisté povraždili. V letech 1946-60 vedl rabínskou vysokou školu v Paříži a důkladně se seznámil s myšlením Talmudu. 1961 se habilitoval knihou „Totalita a nekonečno“, 1967 se stal profesorem v Nanterre, kde se spřátelil s Paulem Ricoeurem a od roku 1973 byl profesorem na pařížské Sorbonně.