Rubén Darío Životopis
18. leden 1867 – 6. únor 1916
Félix Rubén García Sarmiento, známý jako Rubén Darío, byl nikaragujský básník, který zahájil a ztělesňuje španělský literární modernismus. Je považován za nejpřednějšího a nejvlivnějšího básníka, jehož dílo zanechalo nesmazatelnou stopu v literatuře 20. století ve španělském jazyce. Jeho poezie je oslavována pro svou novátorskou estetiku a hluboký dopad na vývoj moderní hispánské lyriky. Darío je právem nazýván princem kastilské literatury.
Rubén Darío (1867–1916) – básník, diplomat a novinář; iniciátor a čelný představitel modernismu ve španělskojazyčné literatuře, který ovlivnil především španělskou Generaci 98. Narodil ve středoamerické Nikaragui, byl však světoběžníkem ztělesňujícím oslnivé možnosti – a zároveň úzkosti – epochy fin de siècle, tedy přelomu 19. a 20. století. První Daríovy povídky jsou plodem pobytu v Chile, kam jako neznámý mladík připlouvá roku 1886 a kde žil v samotě a chudobě. Tento „boj o život“ se promítl do prvních povídek, které spolu s několika básněmi vyšly knižně v roce 1888 pod názvem Azur... (Azul...). Tato sbírka je dodnes považována za jeden z milníků modernismu. Darío se žánru povídky věnoval celý život, byť už další texty nevydal knižně. Byl velkým vzorem spisovatelů latinskoamerického magického realismu v čele s G. G. Márquezem.