Adam Smith Pořadí knih

Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie. Jako jednotlivci máme přirozenou tendenci starat se sami o sebe. Jako společenské bytosti, vysvětluje v této knize Smith, jsme však také obdařeni empatií vůči ostatním. Když vidíme, že se druzí trápí nebo jsou šťastní, cítíme s nimi – i když ne tak silně. Postupně si díky zkušenostem vlastním ale i cizím, které pozorujeme z pohledu nezaujatého diváka, vytváříme systém pravidel chování – morálku. Morálka není něco, co bychom museli vypočítávat. Je přirozená, zabudovaná do nás jako do společenských bytostí. Svoboda a přirozenost, tvrdí Smith, jsou jistějším vodítkem k vytvoření harmonické, fungující společnosti než domnělý rozum filozofů.

Texty z kolokvia Myšlenkový odkaz Adama Smitha pro nové tisíciletí pořádaného Liberálním institutem u příležitosti vydání jeho nejslavnějšího díla Bohatství národů.

Kniha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, pro niž se vžil zkrácený název Bohatství národů, je považována za první systematický a konzistentní výklad ekonomie v historii lidstva. Nepochybně se stala trvalým klenotem světové ekonomické literatury a je zaslouženě nazývána biblí ekonomie. Frekvence citací a odkazů v nově publikovaných článcích, studiích, monografiích, učebnicích a encyklopediích 240 let po prvním vydání tohoto díla je výjimečná. Z tohoto intelektuálního zdroje nečerpají pouze ekonomové a historici, ale také filosofové, etikové, sociologové, právníci a zástupci dalších profesí. Myšlenková hloubka a originalita jsou klíčem k trvalému, neutuchajícímu zájmu širokého okruhu čtenářů. Tyto skutečnosti řadí Bohatství národů do kategorie věčných knih.

Zakladatel ekonomického liberalismu definuje principy úspěšné hospodářské aktivity. Svobodná ekonomická činnost rozvíjí samu podstatu společnosti, neboť lidský jedinec, promyšleně sledující vlastní požadavky, zohledňuje i zájmy ostatních. Naše konání se nezaměřuje na pozitivní vztahostatních k vnějšímu prostředí, nýbrž na jejich sebelásku ve smyslu osobního prospěchu. Blahobyt se opírá o systém přirozené svobody, jenž jediný může všestranně rozvíjet hospodářský vývoj země. Lidská bytost totiž praktickým prosazováním vlastního prospěchu napomáhá růstu všeobecného zájmu, proto stát musí čelit útokům na aktuální právní uspořádání. Svoboda tvoří základní předpoklad ekonomické úspěšnosti

Zakladatel ekonomického liberalismu definuje principy úspěšné hospodářské aktivity. Svobodná ekonomická činnost rozvíjí samu podstatu společnosti, neboť lidský jedinec, promyšleně sledující vlastní požadavky, zohledňuje i zájmy ostatních. Naše konání se nezaměřuje na pozitivní vztahostatních k vnějšímu prostředí, nýbrž na jejich sebelásku ve smyslu osobního prospěchu. Blahobyt se opírá o systém přirozené svobody, jenž jediný může všestranně rozvíjet hospodářský vývoj země. Lidská bytost totiž praktickým prosazováním vlastního prospěchu napomáhá růstu všeobecného zájmu, proto stát musí čelit útokům na aktuální právní uspořádání. Svoboda tvoří základní předpoklad ekonomické úspěšnosti

Historicky významné dílo, poprvé vydané r. 1776, představuje první pokus o ucelený výklad zákonitostí, jimiž se řídí tvorba a rozdělování bohatství. Skládá se z 5 knih. První dvě obsahují základy politické ekonomie, třetí uvádí nástin hospodářských dějin, čtvrtá provádí kritiku merkantilismu a fyziokratismu; pátá je věnována státním financím. V českém jazyce byla kniha poprvé vydána ve výboru u Jana Laichtera v roce 1928 s úvodem významného českého ekonoma Josefa Macka, první úplné vydání vyšlo v roce 1958.