Adam Smith
5. červen 1723 – 17. červenec 1790
Tato stránka slouží jako souhrnný profil pro několik autorů stejného jména. Jelikož neexistuje jediný autor, který by odpovídal tomuto jménu, tato stránka shromažďuje informace o různých osobách, které toto jméno sdílejí. Je důležité rozlišovat mezi nimi na základě jejich specifických děl a oblastí zájmu.
Narodil se jako jediný syn celního úředníka. Od roku 1737 do roku 1740 studoval na univerzitě v Glasgow, jako předmět studia zde měl řečtinu, logiku, filozofii, matematiku a fyziku. V této době se aktivně podílel na činnosti prvního ekonomického klubu na světě. Jeho učitelem morální filozofie byl Francis Hutcheson. Po završení studia od roku 1740 pokračoval ve studiích na univerzitě v Oxfordu na Balliol College. Po jedenácti letech studia v Oxfordu by byl připraven na karieru duchovního. Po šesti letech ale od této myšlenky upustil a vrátil se do Skotska. V roce 1751 byl zvolen profesorem logiky na univerzitě v Glasgow a o rok později profesorem mravní filozofie. V roce 1759 publikoval svoji první práci Theorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments). V roce 1764 přijal pozvání vévody z Buccleuchu (syn Charlese Townshenda) a stal se jeho průvodcem a učitelem na jeho studijní cestě po pevnině. Tuto cestu zakončili desetiměsíčním pobytem v Paříži (do října 1766),kde se seznámil s Voltairem a francouzskými fyziokraty a jejich díly. V roce 1767 až 1773 se věnoval psaní knihy Bohatství národů.Toto dílo mělo veliký úspěch již za jeho života, vyšlo v pěti vydáních a bylo přeloženo do francouzštiny a němčiny. Smith se díky tomuto dílu stal uznávanou ekonomickou autoritou v Anglii i v zahraničí. Koncem roku 1778 byl v Londýně jmenován komisařem královských cel ve Skotsku, proto se přestěhoval do Edinburgu, kde žil až do své smrti (17. července 1790). Smithovi přednášky na Glasgovské univerzitě měly čtyři části : první byla přirozená theologie, druhá byla etika, třetí nauka o spravedlnosti a čtvrtá o politické ekonomice. Obsah jeho přednášek bylo převážně pojednání z jeho díla Theorie mravních citů. Zachovaly se některé drobné stati, jako úvahy o prvním tvoření jazyků. Před svojí smrtí dal Adam Smith většinu svých děl spálit, ale v roce 1895 objevil profesor Edwin Cannan sešit studenta Smithových přednášek o spravedlnosti, policii, veřejných příjmech a vojenství. V roce 1896 byly vydány pod názvem Lectures on Justice, Police, Revenue and Arms. Adam Smith je uváděn s přívlastkem národohospodář. Pro jeho hlavní dílo Bohatství národů se zapomíná na dílo Theorie mravních citů, kde vychází Smith ze skutečnosti přirozené sympatie a vysvětluje nejsložitější mravní vztahy. Tyto představy vedou k závěru, že jednotlivci nejsou přirozeně egoističtí, že mají potřebu se spontánně sdružovat a že není potřeba vnějšího zásahu, aby vznikl společenský život. Smith chápe člověka jako společenskou bytost a klade důraz na lítost a soucit, emoce, jež pociťujeme nad neštěstím druhých a schopnost empatie. Svou nauku o ekonomické teorii postavil na zájmu jednotlivce o sebe sama (egoismus).
www.wikipedia.cz