4,2
Detektivky & Thriller
České i severské detektivky, cozy crime a thrillery pod jednou střechou, každé s jiným tempem napětí. Vyber si podle toho, jestli chceš adrenalin, nebo jen příjemné mrazení u čaje.
Vybrané recenze

Pokud chcete zkusit, co je to steampunk, tak Démona si musíte přečíst.

Velmi překvapivý příběh. Moc jsem od knižnky nečekala, měla jsem pocit, že to nebude moje téma, ale pak jsem se od ní nemohla odtrhnout.

Tohle byla jízda! Hltala jsem každé slovo.... a ten konec jsem teda opravdu nečekala!

Nebyla jsem zvyklá na takový způsob vyprávění, ale jakmile jsem si na něj zvykla, neskutečně mě to bavilo

Hezké čtení. Autor nečekaně spojil Jesseho Stonea z jiné série se soukromým očkem Sunny Randallovou a docela se to vydařilo

Závěr vynikající série, který vás vystřelí z bot! To, jak měl všechno celou dobu detektiv inspektor Archibald LeBrock, naše hlavní postava, respektive bravurní vypravěč a autor série Grandville, Bryan Talbot promyšlené, mě udivovalo ještě dlouho po dočtení knihy. Pátý a nejdelší svazek série nám přinese rozuzlení steampunkového vyprávění o lásce, světovém spiknutí, zradě a křivém obvinění, ve kterém mají hlavní slovo personifikovaná zvířata. Archie je skvělé vymyšlená postava, kterou jsem si moc oblíbil a sérii jsem přečetl doslova jedním dechem. Tato kniha nebyla výjimkou a můžu ji jen doporučit.

„Všichni se nějak rozhodujeme. Rader se rozhodl – a kvůli tomu zemřelo deset lidí,“ prohlásil jeden z policistů, který roky pracoval na případu vraha přezdívaného BTK (spoutat, mučit, zabít). Ten více než třicet let děsil kansaskou Wichitu. Kdo byl Dennis Rader, muž, který své brutální činy skrýval za maskou hodného táty a váženého člena místní církevní komunity? Detektivové pátrali v jeho minulosti, ale nenašli nic, čím by se dalo vysvětlit, jak se z Radera stal wichitský Jekyll a Hyde. Když se redaktoři vyptávali na Radera jeho kamarádů z dětství, nedozvěděli se nic znepokojivějšího než to, že neměl absolutně žádný smysl pro humor. Knihu sepsala čtveřice novinářů, kterých se kauza osobně dotýkala. Rader totiž posílal policii a do novin dopisy, často výsměšné. Jeden z dopisů se v roce 2004 dostal do rukou i jednomu z autorů knihy – Hurstovi Lavianovi. Ten dopis podrobně zkoumal a nakonec prohlásil, že by skutečně mohl pocházet od BTK. Policie zpočátku nevěřila. Zabiják se totiž ozval po dlouhých letech mlčení. Následující rok ho dopadli. Právě díky přátelským vztahům autorů s detektivy a dalšími zainteresovanými v případu mohl vzniknout text, který detailně mapuje celou kauzu, včetně unikátního pohledu na průběh pátrání i jeho výsledků. Kniha neklouže po povrchu, je plná zákulisních historek, psaná novinářskou lehkostí a důkladnou informovaností.

Freska ze světa bankovnictví 70. let. Nebojí se jít do detailu, občas odbočit třeba do vězení nebo podsvětí. Skvělý je taky kontrast některých zápletek, kde se řeší úplně jiné finanční objemy a problémy. Lehce mi připomíná Zolu. Vlastně jsem si už dlouho chtěl takovou knihu přečíst.

Tři dějové linky z tuzemského prostředí potěší civilním pojetím a reáliemi, které dobře znáte. Náročnější je střídání jednotlivých zápletek, ale rychle si na ně zvykneme a po pomaljším úvodu kniha zrychlí a začnete vidět, kam to celé možná spěje. Nebo ne?:)

Dobrodružný příběh, který připomene mix Indiany Jonese a legionářské romantiky první republiky. Možná v tom hraje roli i regionální vazba, ale u nás kniha zafungovala výborně. Autor umí hezky vystavět atmosféru doby a zároveň ji doplnit temnější, okultní linkou, která děj příjemně přiostří. Kniha u nás v knihovně čekala dlouho „na svůj čas“, jenže po prvních kapitolách jsme se do ní bez problému ponořili. Výsledek? Dočteno a hned jsme měli chuť sáhnout i po pokračování.

Upřímně? Zde jsem si poprvé uvědomila, jak vysoko si tahle série nastavila laťku sama sobě. Po předchozím svazku jsem byla hodně naladěná.. a většinu času mi to čtvrtý díl bez problémů splácí. Pořád je to temné, čtivé a vizuálně tak krásně znepokojivé, že se na některých stránkách chcete kochat.. a zároveň se tak trochu ošíváte. Atmosféra funguje pořád skvěle. Svět Zámku a klíče je už pevně vystavěný a Hill s ním zachází s jistotou někoho, kdo ví, kam směřuje. Příběh plyne, napětí drží a ten nepříjemný pocit, že "tohle nemůže dopadnout dobře", je tu přítomný téměř neustále. A ano, stále mě baví, jak tahle série dokáže být barevná a přitom temná - ten kontrast prostě nepřestává fungovat. Ale! První kapitola? Přiznávám bez mučení, že mi tady úplně nesedla. Ne že by byla vyloženě špatná, spíš působí trochu rozpačitě a na chvíli mě vytrhla z tempa, na které jsem byla zvyklá. Ten rozjezd tentokrát zkrátka nebyl tak silný jako u předchozích dílů a chvíli mi trvalo, než jsem se znovu "chytla". Naštěstí je to jen drobný škobrtnutí a jakmile se příběh naplno rozjede, série se velmi rychle vrací do formy. Celkově jsou Klíče království pořád velmi silným pokračováním. Možná ne tak drtivým jako předchozí svazek, ale stále výrazně nadprůměrným a návykovým.























































