Špionážní romány
Svět, kde nikdo není tím, kým se zdá. Špionážní romány o loajalitě, zradě a morální ceně tajných misí v realistickém i akčním podání.
Vybrané recenze
Začátek knihy mě zaskočil. Působil zmateně, zahlceně postavami a přílišným množstvím popisů, ve kterých se čtenář snadno ztratí. Teprve od zhruba 60. strany se mi začal příběh usazovat a vtahovat mě do děje. Thriller jako takový má rozhodně napětí a špionskou atmosféru, kterou bych od bývalého agenta CIA (autora) čekala, ale zbytečně podrobný styl vyprávění čtení často brzdil. Přesto mě kniha nakonec bavila a oceňuju její hloubku i to, že v mnoha ohledech překonala film. Pokud hledáte temnější, realisticky působící špionážní příběh, Rudá volavka za přečtení stojí – jen je třeba mít trpělivost s rozjezdem.Tereza B.
Přiznávám, že moje očekávání po Jménu růže byla asi příliš vysoká, ale tato kniha mě moc nenadchla. Děj byl příliš zdlouhavý, skoro schizofrenní a nějak to nemělo dohru. Co si ale rozhodně cením, je popis Prahy z 10. století - jak byla centrem historie, magie, mýtů, centrem všeho, co se v té době v Evropě dělo.ViMa
Trilogie Stiga Larssona Milénium byla skvělá a přečetl jsem ji jedním dechem. Proto jsem byl zvědavý, jak se s pokračováním úspěšné série vypořádá jiný autor, tedy David Lagercrantz. Měl jsem obavy, že téma zkazí, jak to tak bývá často ve snaze vytěžit maximum z úspěšného díla. Ale zvědavost zvítězila a "4. díl" jsem si koupil. Autor zde rozvíjí téma umělé inteligence, počítačových sítí, heckerů, matematiky a šifer, špionáže a do tohoto prostředí umístil známé postavy z Larssonových knih, tedy Lisbeth, Michaela a další. Moje hodnocení: knížka nebyla tak špatná, ačkoliv úrovně Larssonovy trilogie nedosahuje. Přesto se dala číst, bylo zde napětí, zajímavý děj. Kdyby autor touto knížkou své snahy o natahování série ukončil, udělal by dobře. Následující díly (Muž, který hledal svůj stín, Dívka, která musí zemřít) podle mě už tak dobré nebyly, marná snaha. Ale jde o můj subjektivní názor, určitě si své čtenáře najdou.Karel R.
Naprostá klasika a etalon žánru. Jedna z prvních, a podle mě nejlepší kniha autora, který se v odborné problematice zpravodajských služeb na jednu stranu vyznal (jedná se o bývalého pracovníka MI6), na druhou stranu dokáže kombinací skutečných událostí a s ním spojeného mistrně vyfabulovaného příběhu napínat čtenáře až do konce. Tady nám popisuje anatomii málem úspěšného atentátu na francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Kromě vlastní story je tady skvěle popsáno o celkové pozadí, ať už se jedná o politiku, ale také poměry ve Francii té doby. Kniha je zajímavá i tím, že posloužila jako námět pro neméně vynikající film Den pro Šakala z roku 1973 (ostatní remaky jsou až trapné), který obsah knihy sleduje skoro věrně a je ukázkou toho, jak se to má dělat.David P.
