Jefim Gordon Pořadí knih

Hlavním úkolem stíhací složky sovětské PVO bylo záchytné stíhání a ničení nepřátelských letadel a nepilotovaných vzdušných prostředků. Prvními proudovými stíhacími letadly ve výzbroji PVO byly MIGy-15 a MIGy-17; postupně přicházely také specializované záchytné stíhačky pro každé počasí: MIG-17PF a MIG-17PFU. Brzy následovaly nadzvukové MIGy-19PM a dvoumotorové dálkové záchytné Jaky-25/25M. V dalších letech používala PVO nadzvukové záchytné stíhačky včetně Su-9, Jaků-28, Tu-128 a MIGů-31. Kniha Sovětské letectvo protivzdušné obrazy v letech 1945-1991 detailně popisuje historii samotné PVO v době studené války, některé bojových akcí, bojovou sestavu a typy letadel, které u PVO sloužily. Text doplňuje více než 400 fotografií a 50 barevných kreseb.

Ruské strategické letectvo v letech 1992–2010 rozebírá všechny aspekty ruských bombardérů a nosičů střel Tu-160, Tu-95 a Tu-22M. Kniha začíná v době, kdy ruské letectvo zdědilo po rozpadu Sovětského svazu sovětské strategické bombardéry. Mimo více než 500 fotografií, z nichž mnoho nebylo dříve publikováno, jsou zde vyobrazeny znaky a další insignie ruských strategických bombardovacích jednotek. Také obsahuje detailní barevné kresby letadel. Společně s knihou Sovětské strategické letectvo v době studené války poskytuje komplexní pohled na téměř 60 let existence sovětského a ruského strategického letectva.

Kniha sleduje vývoj sovětských letadel dálkového letectva od 2. světové války až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, včetně počátečních kroků při vzniku střel vzduch-země, prvních nadzvukových dálkových bombardérů až po výkonné Tu-160, které jsou schopné nést až 12 střel s plochou dráhou letu. Text doplňuje více než 500 fotografií, které dříve nebyly mimo Rusko publikovány, dále 61 barevných kreseb a perokreseb letadel a jejich výzbroje, díky čemuž je tato kniha nepostradatelným zdrojem informací pro všechny letecké nadšence daného období.

Příběh stíhacích letadel nové generace z rýsovacích prken Mikojana a Suchého, který začal v polovině 70. let, kdy se sovětský letecký průmysl a zbrojní průmysl pustily do tří rozsáhlých výzkumných a vývojových programů. Jejich cílem bylo vyvinout stíhací, bitevní a strategické bombardovací letouny nové generace, které by mohly být zařazeny do služby u sovětského letectva a protivzdušné obrany v 90. letech. Autor knihy vycházel z neutajovaných informací uveřejněných v různých zdrojích, m.j. i z tiskových zpráv ruských aerokosmických firem a ze záznamů z tiskových konferencí konaných u příležitosti různých leteckých výstav. Knihu doprovází velké množství dokumentujících fotografií. Monografie věnovaná historii vývoje ruských stíhacích letounů nové generace popisuje vstup nových modelů do současného vojenského letectví. Publikace s vojenskou leteckou tématikou popisuje vývoj dvou moderních modelů stíhacích letounů, které byly vyvinuty po objednávce sovětského leteckého průmyslu v 70. letech. Z modelů, které konstruovali Mikojan, Suchoj a Jakovlev, se nakonec realizovaly Mikojanův dvoumotorový taktický letoun MiG a Suchojův S-37.