Philippe Ariès Pořadí knih (chronologicky)

Diese eindrucksvolle Dokumentation, präsentiert von führenden französischen Historikern der »Nouvelle école«, bietet eine Vielzahl von Bildern und geschichtlichen Zeugnissen. Die Themen reichen von den Ursprüngen der Zivilisation bis zu den komplexen Aspekten der Sexualität und Ehe im Laufe der Geschichte. Jean Bottéro eröffnet mit der Erzählung über Babylon, gefolgt von Claude Mossés Betrachtung der Sappho aus Lesbos und Maurice Sartres Analyse der Homosexualität im antiken Griechenland. Paul Veyne beleuchtet die Homosexualität in Rom, während Catherine Salles die Rolle der Prostituierten in der römischen Gesellschaft thematisiert. Jacques Solé beschreibt die Liebe als Passion der Troubadoure und François Lebrun die Anfänge der Geburtenkontrolle. Philippe Ariès und Alain Corbin widmen sich der Empfängnisverhütung und der Faszination des Ehebruchs. Die biblischen Figuren Adam und Eva werden von Bottéro als das erste Paar betrachtet, während Veyne die Ehe im römischen Kontext analysiert. Jacques le Goff thematisiert die Verfemung der Lust, und Michel Sot untersucht die Entstehung der christlichen Ehe. Die Dokumentation behandelt auch die Herausforderungen der Ehe, wie die Prozesse wegen sexueller Impotenz im 17. Jahrhundert und den langen Weg zur Scheidung. Weitere Themen sind die Existenz von Sade, die Syphilis als „amerikanische Krankheit“ und die gesellschaftlichen Ängste rund um Sexualität und Masturbation.

An analysis of shifting attitudes towards death in Western civilization from the middle ages to the present day. Based on lectures given for members of the faculty, students and guests of the History Department of Johns Hopkins University at Baltimore, Maryland, these four essays are the result of extensive research into the history of changing attitudes to death and the effects which western industrialization, and especially the culture of the United States, has had on these social changes. Philippe Ariès, a social historian whose earlier book Centuries of Childhood won great acclaim, has published in France and in the United States a number of scholarly essays dealing with death.

První ze dvou dílů zásadního spisu o smrti a umírání a měnící se úloze tohoto fenoménu v průběhu dějin lidstva. Zjištění, že „Dějiny smrti“ vyšly v edici „Každodenní život“ je jediným úsměvným momentem, který čeká čtenáře této knihy. Jinak před ním defiluje čtení neveselé, ale zato nesmírně zajímavé, podnětné, fundované a hodnotné. Dějiny smrti jsou zásadním textem, jaký v současné, ať už původní, nebo překladové historiografii chyběl a který vzniklou mezeru zaplňuje více než důstojně. Což ostatně odpovídá dvacetiletému úsilí, které Ariès tématu věnoval. Smrt je tu nazřena z mnoha úhlů pohledu jako fenomén provázející lidstvo od nepaměti. Obávaná i uctívaná, vnímaná jako konec života i jako počátek vyššího stupně bytí. Autor přednáší i o věcech se smrtí souvisejících, o pohřbívání, hřbitovech, o lékařském přístupu k agónii, o myšlení umírajícího člověka, o názorech na smrt a posmrtný život měnících se spolu se změnami v životním stylu a s odlišností různých civilizací i sociálních skupin.

Druhý a poslední díl pojednání o smrti, umírání a věcech s tím souvisejících tak, jak se měnily v běhu staletí. Oba díly nejsou nijak výrazně ohraničeny zpracovaným časovým údobím. Autor volně pojednal o různých hlediscích smrti, rozčlenil knihu do delších tématických celků, a potom celý spis rozdělil do dvou svazků. Je nesporně zajímavé a přínosné přečíst třeba jen jeden díl – první neztrácí smysl bez druhého a naopak. K získání uceleného pohledu je však třeba prostudovat celé velmi kompaktní dílo.

»Privates Leben ist keine Naturtatsache; es ist geschichtliche Wirklichkeit, die von den einzelnen Gesellschaften in unterschiedlicher Weise konstruiert wird. Es gibt nicht das private Leben mit ein für allemal festgelegten Schranken nach außen; was es gibt, ist die - selber veränderliche - Zuschreibung menschlichen Handelns zur privaten oder zur öffentlichen Sphäre. ... Die Geschichte des privaten Lebens beginnt mit der Geschichte seiner Markierungen.« Antoine Prost »Diese große, eindrucksvolle Unternehmung wird man einmal zu den fortdauernden Werken der Historiographie in unserer Zeit zählen.« "Times Literary Supplement"

First of the widely celebrated and sumptuously illustrated series, this book reveals in intimate detail what life was really like in the ancient world. Behind the vast panorama of the pagan Roman empire, the reader discovers the intimate daily lives of citizens and slaves--from concepts of manhood and sexuality to marriage and the family, the roles of women, chastity and contraception, techniques of childbirth, homosexuality, religion, the meaning of virtue, and the separation of private and public spaces.The emergence of Christianity in the West and the triumph of Christian morality with its emphasis on abstinence, celibacy, and austerity is startlingly contrasted with the profane and undisciplined private life of the Byzantine Empire. Using illuminating motifs, the authors weave a rich, colorful fabric ornamented with the results of new research and the broad interpretations that only masters of the subject can provide.

The second volume of A History of Private Life is a treasure-trove of rich and colorful detail culled from an astounding variety of sources. This absorbing "secret epic" constructs a vivid picture of peasant and patrician life in the eleventh to fifteenth centuries. All the mystery, earthiness and romance of the Middle Ages are captured in this panorama of everyday life. The evolving concepts of intimacy are explored--from the semi-obscure eleventh century through the first stirrings of the Renaissance world in the fifteenth century. Color and black-and-white illustrations

All the mystery, earthiness and romance of the Middle Ages are captured in this panorama of everyday life. The evolving concepts of intimacy are explored--from the semi-obscure eleventh century through the first stirrings of the Renaissance world in the fifteenth century. Color and black-and-white illustrations.

The nineteenth century was the golden age of private life, a time when the tentative self-consciousness of the Renaissance and earlier eras took recognizable form, and the supreme individual, with a political, scientific, and above all existential value, emerged. Volume IV of this award-winning series chronicles this development from the tumult of the French Revolution to the outbreak of World War I--a century and a quarter of rapid, ungovernable change culminating in a conflict that, at a stroke, altered life in the Western world.

Elf international anerkannte Wissenschaftler gehen in diesem Band der Wechselreden zwischen kulturellen Mentalitäten und sexuellen Verhaltensstilen im Abendland nach, und zwar unter vier Fragestellungen: 1. Ursprung des europäischen "Modells" der Ehe, 2. Bedeutung der Unterscheidung zwischen ehelicher und außerehelicher Liebe, 3. Rolle der Autoerotik, 4. Homosexualität und Männlichkeitsbild. Diese für das Verständnis der Entwicklungsgeschichte der Sexualität im Abendland entscheidenden Themen werden in ihren jeweiligen historischen und sozialen Zusammenhängen, in ihrem offenen oder insgeheimen Einfluß auf die gesellschaftliche Definition von Sitte, Keuschheit, Exzeß und sinnlicher Leidenschaft dargestellt – sechzehn Innenansichten des Zivilisationsprozesses.

Der vorliegende Bildband behebt den einzigen Nachteil von Ariès' wegweisender Studie zur Geschichte des Todes, denn er liefert die Ikonographie zu den kulturgeschichtlichen Entwicklungen, die sich aus den Dokumenten von mehr als tausend Jahren erschließen lassen. Der Tod im Bild - Friedhöfe und Gräber, Grabschmuck und -architektur.

Dějiny smrti jsou vrcholným dílem moderní francouzské historiografie, které Philippe Aries vytvořil po dvacetiletém shromažďování různých pramenů. Tato fascinující studie zkoumá vztah člověka k smrti, formovaný na rozhraní antického a křesťanského světa a přetrvávající do 19. století. Aries detailně zachytil historické proměny evropské mentality ohledně umírání, přičemž se zaměřil na pohřební rituály, vznik hřbitovů, vztah k mrtvému tělu a lékařské přístupy ke smrti. V duchu školy Annales se věnoval posledním okamžikům života jak u panovníků a aristokracie, tak u měšťanů a venkovanů. Důležitým zdrojem pro jeho analýzu byly testamenty a memoárová literatura. Vzhledem k tomu, že v křesťanském světě smrtí život nekončí, Aries se systematicky dotýká dobových názorů na posmrtný život, včetně posledního soudu a naděje na spásu. Ačkoli se kniha nejvíce soustředí na středověk a raný novověk, zahrnuje i úvahy o moderním pojetí smrti. Srovnání předmoderních a současných představ ukazuje na odindividuálnění smrti a její marginalizaci ve společnosti. Čtení Dějin smrti nás nutí zamyslet se nad podstatou lidského života a ztrátou úcty k jeho bolestné podobě, což se v kontextu pandemie stává ještě aktuálnějším.

Was wir Kindheit nennen, hat es nicht immer gegeben. Die Abgrenzung zwischen Kindern und Erwachsenen hat das Mittelalter nicht gekannt: Kinder lebten, sobald sie sich allein fortbewegen und verständlich machen konnten, mit den Erwachsenen, waren kleine Erwachsene. Was wir »Familie« nennen - die Gemeinschaft von Eltern und Kindern -, entwickelte sich in Europa erst im 15. und 16. Jahrhundert allmählich aus den größeren Sippen- und Stammesverbänden; sie wird dann zu einer moralischen Institution. Diese und andere grundlegende und oft überraschende Erkenntnisse gewinnt Ariès aus seinem Studium der sozialen, rechtlichen und kulturellen Entwicklung der Familie und der Erziehung. Er findet sein Material nicht in den Theorien und Programmschriften und den Äußerungen der Maßgebenden, sondern hauptsächlich in den vielfältigen, oft stillen Zeugnissen des Alltagslebens aller Volksschichten.

Philippe Aries (1914-1984), jeden z najwybitniejszych w XX wieku francuskich mediewistów, był "odkrywcą dziecka" jako tematu badań historycznych. Niniejsza książka, opublikowana w 1960 roku, stanowi właśnie pionierskie dzieło w tej dziedzinie, kanon, do którego nadal odwołują się zarówno historycy, jak i socjologowie. Dzieciństwo bowiem, jak wynika z badań autora, nie jest "naturalną" formą biologiczną, lecz konstrukcją społeczną dość nie-dawnego pochodzenia. Średniowiecze nie znało jeszcze dzieciństwa ani wieku młodzieńcze-go, bo życie rodzinne we współczesnym sensie - oparte na intymności i uczuciach - pojawiło się dopiero w późniejszych stuleciach. Tę tyleż słynną, co radykalną i kontrowersyjną tezę autor uzasadnia na fascynującym materiale historycznym i ikonograficznym. "Odkrycie" dziecka miało istotne konsekwencje cywilizacyjne: lawinowy rozwój edukacji. Lektura książki jest przy tym pouczająca i pocieszająca, gdyż okazuje się, że to, co dziś uważamy za prze-jawy prymitywizmu - brak więzi uczuciowej z dzieckiem i swoisty "kolektywizm" życia rodzinnego - nie zawsze wynika z ułomności ludzkiej natury, lecz ma swoją historię, my zaś żyjemy w szczęśliwych czasach odzyskanego - lub pozyskanego - dzieciństwa.

AriA]s traces Western man's attitudes toward mortality from the early medieval conception of death as the familiar collective destiny of the human race to the modern tendency, so pronounced in industrial societies, to hide death as if it were an embarrassing family secret. -- Newsweek