Tadeusz Konwicki Knihy

Český překlad románu Černá kronika lásky má pohnutý osud. V roce 1978 měla kniha vyjít v nakladatelství Odeon. Byla již vytištěna a svázána, ale do prodejen se už nedostala: celý náklad až na pár zázrakem zachovaných výtisků byl odvezen do stoupy a zničen. Nejspíš při tom nešlo ani tak o ideologickou závadnost textu. Vždyť kniha je baladickým románem o prvním velkém vzplanutí studenta Witoldu k dívce Alině, románem o dospívání, o lásce, jež se brání nepochopení i zevšednění a její děj se odehrává bezprostředně před vypuknutím druhé světové války v krajině autorova dětství, v malém městečku nedaleko Vilna v předválečné Litvě. Avšak komunistický režim nejspíš represivně zareagoval na jiný autorův text, ostře protirežimně vyhraněnou Malou apokalypsu, publikovanou téhož roku v Polsku v neoficiálních samizdatových nakladatelstvích. A snad ke zkáze chystané knížky přispěla i ideologická nepohodlnost její překladatelky Heleny Stachové. Ta si pak na první stránku svého zachráněného výtisku zapsala: „Celý náklad tohoto vydání byl zničen na příkaz Jana Pilaře.“

Příběh osudové epizody v životě autorovy babičky Heleny Konwické, zasazený na litevský venkov období ruských represí po povstání z r. 1863, patří k nejlepším dílům známého polského prozaika. Konwickému se v něm podařilo skloubit tragické milostné vzplanutí třicetileté hrdinky k židovskému mladíku Eliášovi s mistrným vystižením dobové únavy a sugestivními popisy divokého přírodního rámce celého příběhu. Autorova imaginativní rekonstrukce osudů kraje vlastního dětství a ženy, kterou sám nepoznal a již se snaží dostihnout „přes prostor předtuchy, přes jezera tužeb, přes hustou mlhu nejistoty“, zůstává ve čtenářově paměti jako živý obraz dávno minulého, a přece znepokojivě hmatatelného světa.

Hrdinou je stárnoucí umělec, který byl vybrán disentem za první zápalnou oběť, která má vyburcovat spoluobčany z letargie. Budoucí sebevrah bloudí s kanystrem po Varšavě, setkává se s řadou panoptikálních postav i s tajemnou dívkou Naděždou. Román připomíná Orwellovo 1984, je však více poznamenán autorovou životní praxí a zkušenostmi s totalitou.

Román polského spisovatele, v němž se mísí svět skutečný se světem nadpřirozeným a v němž jsou pomocí symbolu zachyceny reálné konflikty skutečnosti. V příběhu hlavního hrdiny, pokusivšího se o sebevraždu a v horečném snu pak prožívajícího a hodnotícího události svého života, nenapsal autor podle soudu polské kritiky jen zajímavý psychologický román, ale i otevřené účtování generace, která se aktivně účastnila války a zažila nesmírné peripetie politické, morální i osobní.

As in his novel The Polish Complex, Konwicki's A Minor Apocalypse stars a narrator and character named Konwicki, who has been asked to set himself on fire that evening in front of the Communist Party headquarters in Warsaw in an act of protest. He accepts the commission, but without any clear idea of whether he will actually go through with the self-immolation. He spends the rest of the day wandering the streets of Warsaw, being tortured by the secret police and falling in love. Both himself and Everyman, the character-author experiences the effects of ideologies and bureaucracies gone insane with, as always in history, the individual struggling for survival rather than offering himself up on the pyre of the greater good. Brilliantly translated by Richard Lourie, A Minor Apocalypse is one of the most important novels to emerge from Poland in the last twenty five years.

The Polish Complex takes place on Christmas Eve, from early morning until late in the evening, as a line of people (including the narrator, whose name is Konwicki) stand and wait in front of a jewelry store in Warsaw. Through the narrator we are told of what happens among those standing in line outside this store, what happens as the narrator's mind thinks and rants about the current state of Poland, and what happens as he imagines the failed Polish rebellion of 1863. The novel's form allows Konwicki (both character and author) to roam around and through Poland's past and present, and to range freely through whatever comes to his attention. By turns comic, lyrical, despairing, and liberating, The Polish Complex stands as one of the most important novels to have come out of Poland since World War II.

Świat wszechobecnej fikcji, sennych majaków i wspomnień, w którym nie sposób odróżnić, co jest traumą wyniesioną z przeszłości, a co przytłaczającą teraźniejszością. Polska Konwickiego to kraina zachwianych proporcji, zawieszona w czasie, rozciągająca się u stóp Pałacu Kultury symbolu radzieckiej obecności w nadwiślańskiej prowincji. Kompleks Polski i Mała Apokalipsa, mimo wyraźnych związków z rzeczywistością drugiej połowy lat siedemdziesiątych, to powieści ukazujące nie tylko doświadczenie ówczesnych Polaków, ale też będące krytyką rozdartej tożsamości mieszkańców państw demokracji ludowej. Konwicki przyczyn katastrofy późnosocjalistycznego dekadentyzmu i rezygnacji doszukuje się przecież nie na zewnątrz, ale w nas samych. Dzieła zaprezentowane w niniejszym tomie są wyjątkowe na tle bogatej i różnorodnej twórczości autora. Stanowią kontynuację niektórych wyborów artystycznych Konwickiego na przykład szczególnie pojmowanego autobiografizmu a jednocześnie są wyrazem nowej wizji świata, jakiej oczekiwano od literatury po 1976 roku.

Romány uverejnené v tejto knihe sú výraznými míľnikmi Konwického tvorivej cesty. V Poľskom komplexe sa vyrovnáva so šedivou skutočnosťou poľského variantu reálneho socializmu, pričom v reminiscenciách z minulosti nachádza analógiu so súčasným porazeneckým "sovietskym" Poľskom. V Prechádzke s mŕtvym dievčaťom sa stretávame s tým istým "ponevierajúcim sa" skeptickým hrdinom v celkom iných, totiž v "trhovoslobodných" aktuálnych časoch, charakteristických bezradnosťou, mafiánskou anarchiou, bujnením nacionalizmu, zločinnosti, politickej predajnosti a ľudskej amorfnosti, čiže buriniek, ktoré dôverne poznáme aj z domácej predzáhradky...