Labuť

Román vykreslující politickou situaci italského jihu na přelomu 19. a 20. století za éry Francisca Crispiho. Je to období neprůhledné vládní politiky, velkých bankovních skandálů, korupce, protekcionářství a osobnost F. Crispiho zde vystupuje jako dosti výrazná a kontroverzní postava. Kniha začíná úkladnou vraždou komtura Notarbartola ve vlaku, když cestoval do Palerma. V pozadí tohoto zločinu stojí poslanec a mafiánský kmotr Raffaele Palizzolo (říká se Labuť), který je ústřední postavou románu. Pachatelé komturovy vraždy jsou čtenáři známí hned od počátku a ten má pak po celou dobu četby možnost sledovat klikatost cest spravedlnosti a obtížnost dokázat pravdu. Svědky totiž jsou Siciliáni, kteří se bojí mafie a o své rodiny. Autor se na mnoha místech knihy očima různých postav zamýšlí nad Sicílií, vztahy mezi italským Jihem a Severem. Úvahy nad pojmem mafie a líčení jejích praktik se prolínají celým dějem. Neobvyklé je jeho formální řešení: Vassalli ho rozčlenil do tří výjevů (zahrnují léta 1893–1904), které symbolicky nazval Peklo, Očistec a Ráj; po něm následuje Epilog (zasazený do r. 1920), v němž se čtenář dozví o dalších Palizzolových osudech.