Kateřina Vinšová Knihy

Asterix a Obelix v římských legiích. Do vesnice nepoddajných se po dvou letech vrací krásná Halabala, do které se okamžitě zamiluje Obelix. Sotva započatý románek však rychle pohřbí zpráva, že Tragikomixe, Halabalina snoubence, odvlekli Římané do afrických legií. Asterix a hlavně Obelixneváhají ani okamžik a vyrážejí mládenci na pomoc.

Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším zjednodušení námět světově proslulého románu Philippa Claudela. Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou. Limitovaná edice s odlišnou variantou obálky s otevřeným hřbetem na plátnu (švýcarská vazba), jednotlivé kusy číslovány v dolním rohu, jak na boxu, tak na samotné knize.

Slavný galský válečník bysterého rozumu a jeho přítel Obelix se tentokrát vypraví do Británie, aby tam pomohli svým keltským bratřím v boji proti Římanům.

Tato kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.

Geniální vojevůdce a stratég Caesar přijde s důmyslným plánem, jak rozmělnit jednotu nepoddajných Galů a konečně si je podrobit: v blízkosti jejich vesničky postaví moderní antické Sídliště bohů z mramorových římských činžáků.

Autor nás v prvním díle svého historického románu zavádí na císařský dvůr mocné římské říše za vlády Caliguly a jeho nástupců. Ústřední postavou je mladičký Titus, který úspěšně vzdoruje nástrahám a intrikám císařského dvora. Současně se ocitáme v daleké Palestině, kde vyrůstá ctižádostivá princezna Berenika. Příběh sleduje životní osudy hlavních protagonistů až k osudovému setkání, k němuž dojde právě kvůli politickým nepokojům. Boj o císařský trůn a Jeruzalém vrcholí...

Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes. Dozvíme se, jak různě byla pojímána krása přírody, květin, zvířat, lidského těla, nebeských těles, matematických vztahů, světla, drahokamů, Boha i ďábla. Třebaže se dochovaly jen texty filozofů, spisovatelů, vědců, mystiků či teologů a svědectví umělců, na základě těchto dokumentů si lze učinit představu, jak vnímali krásu běžní lidé i páriové všech dob.

První díl nového cyklu historických románů Roberta Merleho, volně navazující na sextalogii Dědictví otců. Čtenáře tentokrát provází dvorskými intrikami a pohnutými osudy Francie na sklonku vlády Jindřicha IV. syn vypravěče předchozích dílů a kouzelné vévodkyně z Guise Petr Emanuel ze Sioraku. Hlavním historickým hrdinou je zde ještě Jindřich IV., ale pozornost dospívajícího Petra Emanuela se začíná obracet stále více na dauphina Ludvíka, budoucího Ludvíka XIII. "Spravedlivého".

Odvážný reportér Tintin se seznamuje s kapitánem Haddockem a zažívá s ním neuvěřitelné dobrodružství při hledání pokladu. Přitom stále naráží na dvojici popletených agentů Kadlec a Tkadlec. Kniha rozvíjí příběh komiksových alb i samotného filmu a doplňuje je o některé zajímavé detaily a epizody, takže je příjemným počtením pro všechny příznivce Tintina a jeho přátel v čele s věrným psem Filutou.

Příběh přímo navazuje na Tajemství Jednorožce. Jde o jedno z nejlepších Tintinových dobrodružství, plné nečekaných zvratů a komických situací. Poprvé se v tomto příběhu představuje vědec Hluchavka, který co se týče vtipných hlášek výtečně sekunduje oběma detektivům Kadlecovi a Tkadlecovi. Příběh končí na zámku Moulinsart, který se nadále stane výchozím bodem všech Tintinových výprav.