Sinuhe l'egiziano

Bez nadsázky jedna z nejlepších knih, které jsem kdy v životě četla. Je plná historických faktů, strhujícího děje a myšlenek, které překonávají tisíciletí. Mika Waltari je autorem, který zaslouží obrovský respekt a dík.

Moc hezká, poučná knha z historie egyptských faraonů, vypráví o tom, jak i znalezeného détěte může vyrůst inteligentní a vševedoucí lékař, ovšem, když má dobrého sponzora

Nejsem fanoušek.

Nebudu tady rozepisovat povahu Sinuheta, co se mi na něm líbilo, co ne, to všechno zde píší jiní. Knihu jsem četla pomaleji než jiné, protože je psána ve sloupcích a než člověk přečte ty dva sloupce na jedné straně, tak je to jako kdyby přečetl dvě hustě popsané stránky. Takže minimálně jednou tolik. Nebyla jsem ale spokojena s překladem Marty Hellmuthové z r. 1965. Co to má být to "bys se poučil" namísto "aby ses poučil?" "Abys se domníval" namísto "aby ses domníval"? "Snad bys se nikdy od nich nevrátil" namísto "snad by ses nikdy od nich nevrátil"? Četla jsem před touto knihou "Paměti kata Mydláře" Josefa Svátka, bylo to psáno takovou starou češtinou, aby to působilo autenticky, ale tohle snad není stará čeština! Nebo je?!!

Nadherny poutavy pribeh ze stareho Egypta