Klasika
Kanonická literární díla a etablovaná klasika z celého světa, napříč několika stoletími i žánry. Romány, poezie i drama od autorů, kteří se stali nedílnou součástí literární tradice.
Populární série
Vybrané recenze
Ze začátku jsme myslela, že budu trpět stejně jako u Utrpení mladého Werthera od Goetheho, ale hned po pár stránkách jsem byla příjemně překvapena z důvtipu a zvučnosti jazyka v překladu Martina Hilského ladícímu mému uchu zvyklému na Šabacha. Zcela mne fascinovalo jakou chuť jsem měla citovat pasáže opakovaně nahlas, abych slyšela jak asi ženy v 16. století mohly být svedeny serenádníky/trubadúry těmi nejvíce misogynními řečmi. Byla jsem nadmíru překvapena, a proto dávám dílu 5/5⭐️. Knihu jsem četla k maturitě, a tak vím, že ostatní spolužáci z jazyka nebyli až tak nadšení, ale já si to užila. :)Sára A.
Kolíbka mi nakonec přijde jako kniha o tom, že lidi neumí koukat na provázek mezi prsty a říct si “nic tam není”. Tak si z toho udělaj kolíbku: daj tomu jméno, písničku, rituál, a najednou se tváří, že vidí něco reálnýho. To samý pak jede ve velkým: “máma” v letadle posedlá chachary a vyrábí si falešný my (granfalloon), protože prázdno je horší než trapná identita. A Bokonon je vlastně krizovej manažer apokalypsy: zjistí, že ho život jen vláčí od zdi ke zdi, tak se nahatej na pláži rozhodne, že když už nejde vyrobit pravda, vyrobí aspoň lež, která lidi udrží pohromadě (tensi, foma, celá ta divadelní hra). Všichni vědí, že jsou to nesmyly — jenže to jsou nesmysly, co fungujou. A pak do toho přijde ice-nine, ultimátní hračka chytrýho idiota, a ukáže se, že stačí jedna “kolíbka” navíc (věda bez morálky) a celý svět se složí jak domeček z karet, jako domino… jen tentokrát už to není provázek, ale led a konec.EinCorn
Tato kniha je definicí umění, čtenář v ní může nají definici dekadence a mentálního nastavení tehdejší doby a svou definici krásy. Každou postavu budete milovat a nenávidět zároveň. Budete brečet i u smrti postavy, co jste chtěli profackovat. Postavy mají hloubku. Co považuji za nejdůležitější je, že ty postavy mají chyby. Což mi v moderní literatuře chybí. (Já osobně obrečela i postavu co tam byla jen "na 5 minut".) Děj asi nemusím blíže komentovat, ale můžu říct, že opravdu se tam nejsou nějak dlouhé nudné pasáže. Je to pro lidi co rádi filozofují, mají rádi gotický a hororový nádech, posviktoriánský Londýn.ŠÁRKA K.
Ak vás zaujal román Spaľovač mŕtvol, určite by ste nemali obísť ani toto dielo. Táto kniha predstavuje pôsobivé spojenie grotesky a hororu. Autor majstrovsky buduje znepokojivú atmosféru a postupne vtiahne čitateľa do sveta, kde sa realita prelína s absurdnom a temnými podtónmi. Príbeh Natálie Mooshaberovej je plný napätia, symboliky a psychologickej hĺbky, pričom nechýba ani zvláštny, miestami až čierny humor. Fuksov štýl je precízny a zároveň sugestívny – každá scéna má svoje miesto a význam. Práve táto kombinácia grotesknosti a hororových prvkov spôsobuje, že sa od knihy len ťažko odtrhnete. Od prvej po poslednú stránku si udržiava silnú atmosféru, ktorá vo vás zanechá dlhodobý dojem.Mária Š.
