Les Rougon-Macquart je souhrnný název cyklu dvaceti románů francouzského spisovatele Émile Zoly. Dílo s podtitulem Přírodní a sociální dějiny rodiny za Druhého císařství sleduje životy členů dvou titulních větví fiktivní rodiny žijící během Druhého francouzského císařství a je jedním z nejvýznamnějších děl francouzského naturalistického literárního hnutí.
Úvodní svazek rozsáhlého dvacetisvazkového cyklu „Rougonů-Macquartů“ je obrazem francouzské rodiny a společnosti za druhého císařství, se všemi znaky tehdejšího sociálního života. Tento román je podle Zoly „přírodopisem rodiny“. Vystupuje v něm syn bláznivé Adelaidy z chudinskéčtvrti, Petr Rougon, jemuž státní převrat, prohnaná manželka a vlastní bezohlednost dopomohou ke kariéře.
Eugena Rougona, vlivného politika a zastánce bonapartismu, zákulisní intriky dotlačily k rezignaci. Odmítne se ale stáhnout do ústraní a pomocí stejné zbraně, mocných politických přátel a také záhadné Italky Clorindy se snaží dostat zpět na politické výsluní. Předlohou pro hlavní postavu knihy byl významný francouzský státník Eugene Rouher, který měl silný vliv na politiku tak zvaného Druhého císařství. Velmi čtivý Zolův román je také přesným popisem pletich odehrávajících se v nejvyšších patrech francouzské společnosti, kde nelítostný boj o moc a císařovu přízeň měl přednost před čímkoliv jiným.
Druhý román z cyklu Rougon-Macquartové. Jeden ze základních románů cyklu z doby tzv. Druhého císařství zavádí do burzovních a politických kruhů kolem císařského dvora, kořistících z moderní přestavby Paříže. Rozvíjí milostné drama ženy, jež se stala obětí chladné vypočítavostimanžela a lehkomyslnosti nevlastního syna.
Děj románu se točí kolem pařížské burzy za druhého císařství a kolem finančních magnátů a jejich nohsledů. Jde především o bitvu mezi dvěma konkurenčními bankami - Všeobecnou a Gundermannovou. V postavě Gundermanna je zpodoben nejvýznamnější člen rodiny Rotschildů. Vedle nesympatických postav jako je nemocný multimilionář, asketicky žijící o sklence mléka, nebo jeho protivník Saccard, poživačný svůdce žen, najdeme v románu i světlé charaktery, jako třeba mladíka Busche nebo paní Karolínu.
Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje. Sny se někdy plní…
Křivolaké cesty ctižádostivého kněze Faujase. Abbé se i se svou matkou ubytuje u Francoise Moureta, který se svou chotí a třemi dětmi žije v provensálském městě Plassans. Faujasovo intrikářství a snaha o zasahování do politiky má nakonec pro některé obyvatele městečka tragické důsledky.
Dramatický román, v němž mezilidské vztahy jsou jako vždy u Zoly značně na hraně. Vyšlo také pod názvem Pod pokličkou
Románový příběh prodavačky z obchodního domu v Paříži. Na pozadí hospodářské problematiky Zola zobrazuje klíčení lásky v srdci mladé, prosté a hluboce citově založené dívky, prodavačky velkého módního pařížského domu k majiteli obchodního domu, jejímu zaměstnavateli. Svou láskuprožívá hrdinka v prostředí, kde flirt a chvilkové milostné vzplanutí jsou všední věcí.
Dva romány ze Zolova 20 svazkového cyklu. První je lyrickou básní v próze o starém parku a současně protiklerikálním útokem. První román je výpravnou básní o konfliktu kultu přírody a vitalismu s křesťanským ideálem askeze, zkostnatělým v katolické dogma. Druhý je mistrovskym zobrazenímživota vysoké pařížské společnosti v 50. letech 19. stol., jejíž prohnilost pranýřuje.
Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.
Třetí díl románového cyklu Rougon-Macquartové se odehrává v pařížské tržnici Les Halles, zvané Břicho Paříže. Vypráví příběh politického vězně, uprchlíka z galejí, který se tajně vrací do Paříže, žije s novou identitou a stává se inspektorem rybího trhu. Jeho původ však vzbuzuje pochybnosti mezi trhovkyněmi a na základě jejich intrik je hrdina opět poslán do vyhnanství. Román, napsaný čelním představitelem evropského naturalismu, překypuje barvitým líčením lidských charakterů a nectností.
When Pauline Quenu is taken to the seaside to live with her relatives, her love of life contrasts with the pessimism which infects the family. This is the twelfth novel in Zola's Rougon-Macquart series, remarkable for it's depictions of intense emotions and physical and mental suffering.
Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem „přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.“ Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze. Hlavní postavou románu je pajdaváGervaisa, pradlena, která žije v Paříži na hromádce s Lantierem, opilcem a budižkničemu, který z ní neustále tahá pracně vydělané peníze. Když od ní jednoho dne uteče kvůli jiné ženě, vyslyší Gervaisa dlouhotrvající prosby klempíře Coupeaua, spořádaného muže, který ji vroucně miluje, a uzavře s ním sňatek. K synům Lantiera tak brzy přibude ještě dcera Nana, jejíž jméno vám jistě není neznámé. Rodinná idylka však netrvá dlouho. Coupeauovi jdou ruce od práce, začne se opíjet a Gervaisa, která si mezitím otevřela vlastní podnikání, musí sama živit celou domácnost. Přestože se snaží, seč jí síly stačí, sousedé se od ní postupně odvracejí, na dluh už jí nikdo nic nedá a práce také ubývá. Zoufalá Gervaisa si velmi cení přátelství kováře Goujeta, který ji tajně miluje a jednoho dne jí navrhne, aby se přestala trápit a utekla s ním někam daleko. Bláhová Gervaisa tehdy odmítne…
Silně autobiografický román francouzského klasika skvěle zachycuje úpornou snahu umělce vytvořit mistrovské dílo. Hlavním hrdinou díla je mladý malíř, který se po počátečních úspěších rozhodne vytvořit mistrovské dílo. Tato touha se mu nenaplní; jeho stále zoufalejší a vždy bezvýsledné pokusy se změní na fobii, která zcela ovládne a zničí jeho život...... celý text
Zolův román Člověk bestie ze série románů Rougon-Macquart je zasazen do železničního prostředí. Hlavní děj vypráví o strojvůdci Jakubovi Lantierovi, který se zamiluje do manželky Roubauda – Severíny, kteří společně zavraždí prezidenta Grandmorina (ten Severínu zneužíval). Jakub je však psychicky nemocný a trpí velkou chutí zabíjet ženy. Nejprve teto nemoci vzdoruje a posléze jí podléhá. Děj vyústí v dramatickou detektivní zápletku.
Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije - dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.
Příběh kurtizány Nany, která nemá žádný pěvecký ani herecký talent, a přesto díky své kráse získá věhlas jako divadelní herečka. Střídají se u ní bohatí milenci, které Nana trápí svými rozmary a zbavuje je peněz i důstojnosti. Syrový příběh plný naturalistických scén je devátým románem z cyklu Rougon-Macquartové a volně navazuje na román Zabiják. Zolovi se zde podařilo velmi barvitě vykreslit prostředí nevěstinců, kabaretů, ale především společnosti, kde morálka nemá místo, ale zato je plné pokrytectví, nestoudnosti a hrubosti, i když navenek krytými leskem a přepychem. Zola se i v této próze představuje jako mistr literárního naturalismu.
Naturalistický román odehrávající se na venkově v prostředí farmářů , napsaný roku 1887. Láska vesnického člověka k půdě je zde vykládana jako jedna z forem sexuality. Barvité líčení života vesničanů v jednom svazku s půdou, kterou tak zbožňují, i domácími zvířaty, jež jsou pro ně mnohdy cennějším statkem než lidé, vytváří se "Země", rozsáhlou fresku, epopej selství, podobně jako je "Germinal" epopejí horníka nebo "Zabiják" epopejí velkoměstkého proletáře.
Zolův román Rozvrat je často označován za jeden z nejpůsobivějších válečných románů ve francouzské literatuře. Ale redukovat tuto knihu jen na mistrovský popis bitevních polí by nebylo spravedlivé. Jedná se i o zamyšlení nad koncem jedné epochy, kde úpadek dekadentních elit by měl být nahrazen něčím lepším a spravedlivějším.
Doktor Pascal má zajímavého koníčka. Celý život touží objevit lék na dědičná psychická onemocnění, a proto neustále shromažďuje informace o historii svých předků. Ti jako by téměř dokonale ztělesňovali důkaz propojení genetiky a šílenství. Jak postupně stárne, s prací mu stále častěji pomáhá neteř Klotilda, která na začátku celý výzkum pro údajnou bezbožnost odmítala a prosila ho, aby své celoživotní dílo zničil. Mezi starým doktorem a mladičkou pomocnicí pomalu vzniká vášnivý románek… Uzavřený příběh románu Doktor Pascal je zároveň vyvrcholením slavné ságy o osudech rodů Rougonů a Macquartů.
