Émile Zola Knihy

Příběhem provází učitel Marek Froment, který přijíždí s rodinou do městečka Maillebois a je svědkem nepříjemné události. Obvinění padá na židovského chlapce a Froment prožívá tento případ několik let, hledá pravdu, věří ve Francii, ale jeho nepřítelem se stává církev, která se nenápadně zmocňuje země, škol a zaujímá přední místa. Za naději, která se snad blíží, doplácí hrdina rozporem v rodině, která se manipulací přiklání k pravdě Boží.

Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije – dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny,ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.

Román s množstvím autobiografických prvků o věčném zápase umělců o vytvoření mistrovského díla a s realistickým hrdinou Claudem Lantierem.

Po smrti rodičů svěří poručník Lobrichon Magdalénu na výchovu své přítelkyni do penzionátu, kde se učí dobrým způsobům a to tak, že z něj vychází jako dovedné koketky. Po neshodě s poručníkem utíká Magdaléna do ulic, kde se jí ujme student Jacques a stanou se milenci. Vilém, zrozenz nerovné lásky hraběte de Viarque a nevěrnice je nazýván panchartem, utiskován a zesměšňován. Chlapec nervózní a citlivé povahy je vychováván náboženskou fanatičkou, služebnou Jenoféfou. Cesty osudu svedou tyto dva dohromady, láskou plnou citů a okouzlení. Když Magdalena po čase váhání přijme nabídku k sňatku, žijí manželé zdánlivě klidný život ve svém domečku. Až do doby, kdy Vilém dostane dopis od svého nejvěrnějšího přítele, který se chystá jej navštívit. Skvělé vykreslení pocitů jednotlivých postav, Magdalenino vnitřní rozpolcení, otázka viny, sžíravý pocit strachu, Vilémovy několikastránkové úvahy až chorobně bludné představy, citový a morální úpadek manželů, znásobený popisem stálé přítomnosti stoleté fanatické stařeny Jenoféfy. Nemožnost utéct před sebou samými a přijmout zasloužený trest.

Nejznámější román z cyklu Rougon-Macquartové - "biologické a společenské historie jedné rodiny za Druhého císařství" zavádí do staré pařížské uličky, v níž živoří drobní živnostníci, prodavači, pradleny a dělníci. Zde serozvíjípříběh mladého manželského páru, který si usilovně buduje živnost a jehož šťastné soužití končí, když muž pod vlivem bezútěšného prostředí propadne alkoholu-zabijáku. Dílo označované jako román sociálního zoufalství.

Poslední román z trilogie měst (Lurdy, Řím, Paříž) provází pestrou směsí pařížské společnosti na sklonku minulého století a odhaluje její sociální, politické i morální protiklady. Jeho hrdinou je kněz, který se v niterném přerodu odpoutává od náboženské víry a směřuje k materialismu a socialismu.

Román „Jeho Excelence Evžen Rougon“ mistrně vystihuje prodejnost politického života druhého cístařství. Předlohou politika byl samozřejmě E. Rouher – a na příběhu jeho stálého boje o moc a císařskou přízeň, boje vedeného všemi prostředky, ukázal Zola barvitý obraz pařížské společnosti té doby. Autor vychází ze skutečných událostí, které jen mírně stylizuje.

Naturalistický román odehrávající se na venkově v prostředí farmářů , napsaný roku 1887. Láska vesnického člověka k půdě je zde vykládana jako jedna z forem sexuality. Barvité líčení života vesničanů v jednom svazku s půdou, kterou tak zbožňují, i domácími zvířaty, jež jsou pro ně mnohdy cennějším statkem než lidé, vytváří se "Země", rozsáhlou fresku, epopej selství, podobně jako je "Germinal" epopejí horníka nebo "Zabiják" epopejí velkoměstkého proletáře.

Román z roku 1892. Předposlední svazek ságy rodu Rougon-Macquartů. Tento rod uzavřela porážka Francie v prusko-francouzské válce. Dílo nemá pevnou dějovou linii a svou kompozicí je blízké modernímu dokumentárnímu románu nebo válečné kronice: kromě autentických historických postav (Napoleona II., generálů Mac-Mahona, Bourgain-Desfeullese) provádí čtenáře válečnými poli a událostmi v Paříži fiktivní postavy (Jean Macquart či sourozenci Maurice Levasseur a Henrietta Weissová)

Společně s knihou Povídky Ninoně tvoří povídkový cyklus. Kniha obsahuje celkem 14 povídek:

Román, v němž Zola vylíčil historii příslušníků jedné rodiny v době vlády Napoleona III. Toto dílo, které je v rámci jeho tvorby nejvíce poplatné teoriím naturalismu, líčí sérii krvavých vražd, spáchaných zdánlivě obyčejnými, neškodnými lidmi a je založeno na Zolových představách o neblahém vlivu dědičnosti na jednání jedince. Zvláštní zmínku si u tohoto románu zaslouží prostředí, v němž se děj odehrává - svět železnice.

Silně autobiografický román francouzského klasika skvěle zachycuje úpornou snahu umělce vytvořit mistrovské dílo. Hlavním hrdinou díla je mladý malíř, který se po počátečních úspěších rozhodne vytvořit mistrovské dílo. Tato touha se mu nenaplní; jeho stále zoufalejší a vždy bezvýsledné pokusy se změní na fobii, která zcela ovládne a zničí jeho život......

Hlavní hrdinkou románu je mladičká Denisa. Prostá, upřímná dívka, která je z celého srdce zamilovaná do svého šéfa, majitele největšího obchodního podniku v Paříži. A právě způsob, jakým projevuje tato hluboce citově založená žena svou lásku v prostředí, kde koketování, flirt, svádění a chvilková milostná vzplanutí jsou všední věcí, svědčí o Zolově umění analyzovat milostné city. Pohledy do intimních hnutí lidské mysli se prolínají s popisem vývoje obchodního podniku od skromných začátků až po vrchol úspěchu a prosperity velkopodniku.

Děj románu se odehrává ve velké pařížské tržnici Halles. Do jeho prostředí je zasazen příběh uprchlíka z galejí, žijícího tajně v Paříži, který se nakonec stává inspektorem městské tržnice.

Dramatický román, v němž mezilidské vztahy jsou jako vždy u Zoly značně na hraně. Vyšlo také pod názvem Pod pokličkou

Adelaide Fouque, později známější spíš jako teta Dida, si vzala za muže rolníka Rougona, který pracoval na jejím panství. Spolu měli syna Pierra, ale mnoho radosti si neužili, protože manžel záhy zemřel. Po nějakém čase se zamilovala do nezřízeného pijana, podloudníka a pytláka Macquarta. Ačkoliv jejich lásku okolí neakceptovalo a nebyla stvrzena před oltářem, porodila mu dvě děti – Antoina a Ursulu. Jak všichni potomci dorůstají, postupně se mezi nimi začíná rodit nenávist. Tak začíná slavná sága vyprávějící dramatický příběh rodů Rougonů a Macquartů, dílo nesmazatelným písmem zaznamenané v dějinách světové literatury.

Křivolaké cesty ctižádostivého kněze Faujase. Abbé se i se svou matkou ubytuje u Francoise Moureta, který se svou chotí a třemi dětmi žije v provensálském městě Plassans. Faujasovo intrikářství a snaha o zasahování do politiky má nakonec pro některé obyvatele městečka tragické důsledky.

Druhý román z cyklu Rougon-Macquartové. Jeden ze základních románů cyklu z doby tzv. Druhého císařství zavádí do burzovních a politických kruhů kolem císařského dvora, kořistících z moderní přestavby Paříže. Rozvíjí milostné drama ženy, jež se stala obětí chladné vypočítavostimanžela a lehkomyslnosti nevlastního syna.

Děj románu se točí kolem pařížské burzy za druhého císařství a kolem finančních magnátů a jejich nohsledů. Jde především o bitvu mezi dvěma konkurenčními bankami - Všeobecnou a Gundermannovou. V postavě Gundermanna je zpodoben nejvýznamnější člen rodiny Rotschildů. Vedle nesympatických postav jako je nemocný multimilionář, asketicky žijící o sklence mléka, nebo jeho protivník Saccard, poživačný svůdce žen, najdeme v románu i světlé charaktery, jako třeba mladíka Busche nebo paní Karolínu.

Nana je devátou knihou série Rougon-Macquartové a volným pokračováním románu Zabiják. Nana je příběh dívky z lidu, která si svou krásou podmaňuje muže a využívá je, díky své kráse dostává z ulice na samý vrchol společnosti. Émile Zola, představitel naturalismu 19. století, zde vykresluje život a mravy tehdejší společnosti, život bohatých a chudých ukazuje ve velkém kontrastu.

Cesta mladého kněze, zachváceného hlubokou krizí víry tváří v tvář světské bídě, pokračuje po deziluzi ze zázračných Lourd přímo do Svatého města. Ani tady se mu však nevede lépe, zbytky jeho snů o křesťanské myšlence, která by měla vést lidstvo ke štěstí, znovu narážejí na obrazy děsivé ubohosti a nutí Pierra k chmurným úvahám o směřování lidského plemene.

Příběh ženy, která se spřahuje se svým milencem proti vlastnímu muži a je ochotna snížit se i k zločinu, nazval autor původně „Milostnou historií“. Mnohem oprávněněji by se ovšem měla jmenovat „Historií jednoho zločinu“. Tereza Raquinová je první Zolova kniha, jež znamená spisovatelův rozchod s romantismem jeho literárních začátků. Je to vlastně čisté ztělesnění teorií naturalismu a tvoří základ celého dalšího Zolova díla. Stránky popisující vnitřek pověstné pařížské Morgue, kam každého dne míří mladé dělnice, studenti, zvědavé babky i staří penzisté, aby se povyrazili pohledem na znetvořená těla sebevrahů, jsou jakýmsi zárodkem slavného líčení pařížské tržnice v „Břichu Paříže“. V Tereze Raquinové ponechává Zola stranou přírodovědné rozbory a soustřeďuje se k prospěchu díla na vnitřní drama svých postav.

Doktor Pascal má zajímavého koníčka. Celý život touží objevit lék na dědičná psychická onemocnění, a proto neustále shromažďuje informace o historii svých předků. Ti jako by téměř dokonale ztělesňovali důkaz propojení genetiky a šílenství. Jak postupně stárne, s prací mu stále častěji pomáhá neteř Klotilda, která na začátku celý výzkum pro údajnou bezbožnost odmítala a prosila ho, aby své celoživotní dílo zničil. Mezi starým doktorem a mladičkou pomocnicí pomalu vzniká vášnivý románek… Uzavřený příběh románu Doktor Pascal je zároveň vyvrcholením slavné ságy o osudech rodů Rougonů a Macquartů.

Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.

Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše se náhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu… První vydání románu čtenáře zaskočilo – všichni totiž čekali další Zolovo drsně naturalistické dílo. Místo něj dostali jímavý lyrický příběh psaný stylem, který neztrácí svěžest ani v dnešní době.

Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje..

Eugena Rougona, vlivného politika a zastánce bonapartismu, zákulisní intriky dotlačily k rezignaci. Odmítne se ale stáhnout do ústraní a pomocí stejné zbraně, mocných politických přátel a také záhadné Italky Clorindy se snaží dostat zpět na politické výsluní. Předlohou pro hlavní postavu knihy byl významný francouzský státník Eugene Rouher, který měl silný vliv na politiku tak zvaného Druhého císařství. Velmi čtivý Zolův román je také přesným popisem pletich odehrávajících se v nejvyšších patrech francouzské společnosti, kde nelítostný boj o moc a císařovu přízeň měl přednost před čímkoliv jiným.

Soubor tří kratších Zolových próz - Život a milování (v originále "Les quatre journées de Jean Gourdon", vyšla v Nových povídkách Ninoně, 1874), Za štěstím (v originále "Nantas", vyšla ve sbírce "Naïs Micoulin", 1878) a Slavnost coquevillská (v originále "La Fête à Coqueville", vyšla vesbírce "Le Capitaine Burle", 1883). V českém prostředí bývá tento soubor často mylně označován za 12. svazek série Rougon-Macquartové.

Román z války Francouzsko-Pruské (ve třech dílech)

Román s množstvím autobiografických prvků o věčném zápase umělců o vytvoření mistrovského díla a s realistickým hrdinou Claudem Lantierem.

Román z války Francouzsko-Pruské (ve třech dílech)

Realistický román, ale při jeho tvorbě byl autor silně ovlivněn idejemi utopického socialismu.

Realistický román, ale při jeho tvorbě byl autor silně ovlivněn idejemi utopického socialismu.

Realistický román, ale při jeho tvorbě byl autor silně ovlivněn idejemi utopického socialismu.

„Ukázat buržoazii v její nahotě, podat nejvášnivější obžalobu, jakou je možno vmésti do tváře francouzské společnosti“, bylo Zolovi hlavním cílem tohoto otřesně pravdivého vylíčení života v jednom z pařížských činžovních domů. Pod pokličkou na odiv stavěného pořádku a počestnosti v něm bují neřesti všeho druhu a mění jej v žumpu, která přetéká hanebnostmi a je odpornou ukázkou mravního rozkladu buržoazní třídy. Vyšlo také pod názvem U rodinného krbu.

Kniha obsahuje celkem 8 povídek: 1) Simplicius 2) Taneční pořádek 3) Ta, jež mne miluje 4) Milostná víla 5) Krev 6) Zloději a osel 7) Sestra chudých 8) Dobrodružství velkého Sidoinea a malého Médérica

Chvalozpěv manželské lásky a rodiny. Příběhy ze života žen v Paříži a jejich problémy s nechtěným těhotenstvím. Kniha popisuje několik příběhů rodin z různých společenských vrstev. Hlavní příběh ale tvoří manželé, kteří spolu zažívají krásný vztah a i přes různé překážky a žaly přece jen spolu mají hezký život, kdy jsou obklopeni spoustou potomků.

Výběr korespondence Zoly a Cézanna sestavený Binderem. Listy podávají obraz o jednotlivých fázích myšlenkového a uměleckého vývoje i životních osudů obou přátel. K dopisům jsou připojeny poznámky, zaznamenávající nejdůležitější události ze života i prostředí obou slavných umělců.

Inspirací byla Dreyfusova aféra - Zola tiskne v literárních novinách L'Aurore (Úsvit) 13. ledna 1898 otevřený dopis francouzskému prezidentovi Félixi Fauremu s názvem J'accuse! (Žaluji!), ve kterém apeloval na propuštění Dreyfuse. Na Dreyfusovu obranu se postavila řada známých osobností, mimojiné i Octave Mirbeau, Anatole France, Jules Renard, Charles Péguy, Marcel Proust a Georges Clemenceau.

První svazek Zolova slavného cyklu Rougonů-Macquartů Štěstí Rougonů uvádí na scénu již většinu osob, které mají pak v dalších dvou desítkách těchto „studií jednoho rodu za druhého císařství“ hlavní úlohu. Břicho Paříže je barvitou epopejí ústřední pařížské tržnice.Spisy Émila Zoly – Svazek první

Román z války Francouzsko-Pruské (ve třech dílech)