Příběhem provází učitel Marek Froment, který přijíždí s rodinou do městečka Maillebois a je svědkem nepříjemné události. Obvinění padá na židovského chlapce a Froment prožívá tento případ několik let, hledá pravdu, věří ve Francii, ale jeho nepřítelem se stává církev, která se nenápadně zmocňuje země, škol a zaujímá přední místa. Za naději, která se snad blíží, doplácí hrdina rozporem v rodině, která se manipulací přiklání k pravdě Boží.
Émile Zola Knihy
2. duben 1840 – 29. září 1902
Emil Zola je považován za hlavního představitele literárního naturalismu, který ve svém díle zkoumal vliv prostředí a dědičnosti na lidské osudy. Jeho rozsáhlá sága Les Rougon-Macquart detailně vykresluje dopady průmyslové revoluce na francouzskou společnost skrze osudy jedné rodiny napříč generacemi. Zola mistrně zachycoval sociální témata a psychologii postav, čímž se stal hlasem své doby. Jeho dílo dodnes inspiruje umělce a rezonuje s moderními čtenáři.
Román s množstvím autobiografických prvků o věčném zápase umělců o vytvoření mistrovského díla a s realistickým hrdinou Claudem Lantierem.
Kniha popisuje dramatický přiběh ze života horníků za dlouhé stávky.
Po smrti rodičů svěří poručník Lobrichon Magdalénu na výchovu své přítelkyni do penzionátu, kde se učí dobrým způsobům a to tak, že z něj vychází jako dovedné koketky. Po neshodě s poručníkem utíká Magdaléna do ulic, kde se jí ujme student Jacques a stanou se milenci. Vilém, zrozenz nerovné lásky hraběte de Viarque a nevěrnice je nazýván panchartem, utiskován a zesměšňován. Chlapec nervózní a citlivé povahy je vychováván náboženskou fanatičkou, služebnou Jenoféfou. Cesty osudu svedou tyto dva dohromady, láskou plnou citů a okouzlení. Když Magdalena po čase váhání přijme nabídku k sňatku, žijí manželé zdánlivě klidný život ve svém domečku. Až do doby, kdy Vilém dostane dopis od svého nejvěrnějšího přítele, který se chystá jej navštívit. Skvělé vykreslení pocitů jednotlivých postav, Magdalenino vnitřní rozpolcení, otázka viny, sžíravý pocit strachu, Vilémovy několikastránkové úvahy až chorobně bludné představy, citový a morální úpadek manželů, znásobený popisem stálé přítomnosti stoleté fanatické stařeny Jenoféfy. Nemožnost utéct před sebou samými a přijmout zasloužený trest.
Román francouzského naturalisty je analýzou vzniku, průběhu a dohry zločinu manželky nenávidící svého muže. Nešťastná Tereza Raquinová touží po změně a hledá únik z monotónního všedního života, který vede po boku svého manžela. Známost s jistým mladým mužem vyústí nejen v milenecký poměr, ale i v hrůzný čin vraždy manžela. Bezvýchodnost situace i osudová touha uniknout končí i pro milence tragicky – společnou sebevraždou.
Otřesný a pravdivý obraz bídy pařížské dělnické chudiny za druhého císařství. Autor si vytkl za hlavní cíl "upozornit veřejnost na špatné životní podmínky pracujících a na zhoubný důsledek z toho pramenící - násilně rozšířený alkoholismus, který ničí lid". Proto chtěl v "Zabijáku" vykreslit "obraz, který by už v sobě měl své mravní naučení", který by mluvil sám za sebe a k němuž by nebylo třeba nic dodávat.
Poslední román z trilogie měst (Lurdy, Řím, Paříž) provází pestrou směsí pařížské společnosti na sklonku devatenáctého století a odhaluje její sociální, politické i morální protiklady. Jeho hrdinou je kněz, který se v niterném přerodu odpoutává od náboženské víry a směřuje k materialismu a socialismu.
Román „Jeho Excelence Evžen Rougon“ mistrně vystihuje prodejnost politického života druhého cístařství. Předlohou politika byl samozřejmě E. Rouher – a na příběhu jeho stálého boje o moc a císařskou přízeň, boje vedeného všemi prostředky, ukázal Zola barvitý obraz pařížské společnosti té doby. Autor vychází ze skutečných událostí, které jen mírně stylizuje.
Naturalistický román odehrávající se na venkově v prostředí farmářů , napsaný roku 1887. Láska vesnického člověka k půdě je zde vykládana jako jedna z forem sexuality. Barvité líčení života vesničanů v jednom svazku s půdou, kterou tak zbožňují, i domácími zvířaty, jež jsou pro ně mnohdy cennějším statkem než lidé, vytváří se "Země", rozsáhlou fresku, epopej selství, podobně jako je "Germinal" epopejí horníka nebo "Zabiják" epopejí velkoměstkého proletáře.
