Victor Hugo Knihy

K romantickému příběhu o bývalém galejníkovi, který zbohatne a pomáhá svým přátelům, se vracejí nové a nové generace čtenářů, kteří spolu s Hugovými hrdiny prožívají jeden z nejkrásnějších příběhů o utrpení a lásce, jaký kdy byl napsán. Sledujme tedy po letech znovu dobrodružství Jeana Valjeana a jeho věčného stínu Javerta, osudem pronásledované Fantiny a její malé Cossety, ušlechtilého Maria a vykutáleného Thénardiera. Ke kouzlu románu přispívá i to, že děj se odehrává v romantické scenérii staré Paříže třicátých let devatenáctého století, v zákoutí úzkých uliček, za tajuplnými zdmi kláštěrů a hřbitovů a dokonce i v podzemních stokách Paříže. Kniha se stala předlohou k úspěšnému muzikálu.

Kniha vyšla ve dvou svazcích. Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu. Kniha vydána také pod názvem "Ubožáci", např. ve Státním nakladatelství dětské knihy v roce 1961.

K romantickému příběhu o bývalém galejníkovi, který zbohatne a pomáhá svým přátelům, se vracejí nové a nové generace čtenářů, kteří spolu s Hugovými hrdiny prožívají jeden z nejkrásnějších příběhů o utrpení a lásce, jaký kdy byl napsán. Sledujme tedy po letech znovu dobrodružství Jeana Valjeana a jeho věčného stínu Javerta, osudem pronásledované Fantiny a její malé Cossety, ušlechtilého Maria a vykutáleného Thénardiera. Ke kouzlu románu přispívá i to, že děj se odehrává v romantické scenérii staré Paříže třicátých let devatenáctého století, v zákoutí úzkých uliček, za tajuplnými zdmi kláštěrů a hřbitovů a dokonce i v podzemních stokách Paříže. Kniha se stala předlohou k úspěšnému muzikálu.

Bídníci III. (Marius). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Pátý díl obsáhlého románu s hlavním hrdinou Jeanem Valjeanem,který zradou svého okolí byl zatčen a odsouzen k pobytu na galejích.Jeho spoluvězeň mu dá informaci o uloženém pokladu.Po jeho smrti se mu dramaticky podaří uprchnout,poklad najít a díky tomu se z něj stává bohatý člověk,šlechtic.Vrací se do Francie a postupně nacházi ty.kteří jej zradili a i ty,kteří jej milovali.Román byl několikrát zfilmován a složil jako předloha k úspěšnému muzikálu

Bídníci jsou považováni za jeden z největších románů 19. století. Příběh sleduje bývalého vězně Jeana Valjeana, který se snaží žít ctnostně poté, co mu laskavý biskup prokáže nečekaný akt odpuštění, který mu změní život. Jeho spravedlivé činy mění životy lidí kolem něj překvapivými způsoby a vyvrcholí romancí mezi dvěma mladými lidmi. Tento román zkoumá témata odpuštění, lásky, spravedlnosti a lidské důstojnosti v kontextu sociálních nerovností a utrpení. Bídníci zůstávají nadčasovým dílem, které oslovuje čtenáře napříč generacemi a podněcuje k zamyšlení nad morálními otázkami a hodnotami v lidském životě.

Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu.

V devatenáctém století se na těžké galeje mohl dostat třeba člověk, který zcizil bochník obyčejného chleba. Pokud se z nucených prací pokusil uprchnout, za kus pečiva pak musel v nelidských podmínkách lámat kámen víc než dvacet let. Takový byl i smutný osud Jeana Valjeana. Po propuštění z vězení se proto rozhodl být ochráncem těch nejchudších a nejslabších, jenže minulost kriminálníka a fanatický policejní úředník Javert jsou mu neustále v patách… Bídníci jsou asi nejznámějším francouzským románem všech dob. Ačkoliv se jedná o kritiku tehdejší společnosti a její povrchní morálky, i dnešní čtenář s překvapením zjistí, že se od „Valjeanových a Javertových dob“ v řadě ohledů až tak moc nezměnilo.

Nejvýraznější manifest romantického dramatu, v němž směle předestře základy nového žánru založeného na svobodě inspirace a formy, píše pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827. Předmluva je ve skutečnosti doslovem k monumentálnímu historickému dramatu Cromwell ,jehož výkladu je ovšem věnovaná jen jedna její část. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu tří jednot.

Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu.

Z poznámek v knize: Torquemada je pro jedny krvelačníkem, katem od přirozenosti, pro druhé vizionářem, katem ze slitování. Huga přiměla k sepsání hry zejména pasáž z listů sv. Pavla: "Křesťanská láska jest moci takové, že síla její překonává sílu lidskou. Tak matka křesťanská raději bude chtíti, aby dceru její před očima upálili zaživa, než aby viděla ji býti křivověrkyní a k věčnému ohni odsouzenu." Inkvizitor ve hře zastává onu myšlenku, je apoštolem a vrahem zároveň, s klidnou myslí páše zločiny, jsa přesvědčen, že dobře činí.

Hugo zachycuje v mohutné barvité fresce život pařížských obyvatel od žebráků, zlodějů, cikánů, studentů, měšťáků, některých představitelů šlechty a vysokého duchovenstva až k samotnému králi. Román, který realisticky věrně zachycuje život středověké společnosti, je přesto bohatý i na romantické epizody a postavy, jako jsou cikánka Esmeralda, kněz Klaudius Frollo a zrůdný samotář Quasimodo, chrámový zvoník. Příběh Esmeraldy a její tragický konec je zasazen do okolí Notre Dame v Paříži.

Slavný historický román je živým obrazem středověké Paříže v 2. pol. 15. století za vlády Ludvíka XI. Hugo zachycuje v mohutné barvité fresce život pařížských obyvatel od žebráků, zlodějů, cikánů, studentů, měšťáků, některých představitelů šlechty a vysokého duchovenstvaaž k samotnému králi. Román, který realisticky věrně zachycuje život středověké společnosti, je přesto bohatý i na romantické epizody a postavy, jako jsou cikánka Esmeralda, kněz Klaudius Frollo a zrůdný samotář Quasimodo, chrámový zvoník. Příběh Esmeraldy a její tragický konec je zasazen do okolí Notre Dame v Paříži.

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean.

Ještě na začátku osmnáctého století byl v Evropě stále rozšířený obchod s dětmi. Pro větší zisk a pobavení někdy unesená nemluvňta ještě mrzačili. Osudy jednoho takto poznamenaného dítěte popisuje napínavý román Victora Huga Muž, který se směje.

Pláně na spaní, vězení, rány, okovy na nohou: devatenáct let v neúprosné káznici zformovalo z vězně Jeana Valjeana muže zraněného a zlomeného. To vše za to, že rozbil okno a vzal si chléb! Přesto se naděje znovu probouzí, když se bývalý vězeň setká na své cestě s Fantinou a Cosette. Historický, sociální a filozofický román, který vyšel v roce 1862, Bídníci je jedním z největších mistrovských děl francouzské literatury.

Kniha vyšla ve dvou svazcích. Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu. Kniha vydána také pod názvem "Ubožáci", např. ve Státním nakladatelství dětské knihy v roce 1961.

Děj se odehrává v 17. století v Nórsku, které bylo pod nadvládou Dánska. Příběh o lásce dvou mladých lidí, který se odehrává na pozadí politických intrik nepokojného Nórska......

Výběr z několika sbírek tohoto největšího básnického představitele francouzského romantismu přeložil a dle vlastního vkusu vybral Petr Kopta.

Marius découvre un jour que le pere qu'il n'a jamais connu était un héros de la Révolution et de l'Empire. Il devient républicain et s'oppose a son grand- pére... On se bat sur les barricades. Cosette, qui est devenue une belle jeune fille, tombe amoureuse mais Jan Valjean veille...

Světoznámý román francouzského klasika. Hrdinou je rybář, výjimečný jednotlivec, který bojuje s oceánem. Je dostatečně silný v zápase s přírodou, avšak slabý v boji s lidskou přirozeností, s láskou. Děj se odehrává v drsné a krásné přírodě Normanských ostrovů, kde Hugo strávil bezmála 20 let svého politického exilu. První svazek končí knihou číslo tři druhého dílu.

Francouzského autora 19. století Victora Huga si obvykle spojujeme s rozsáhlými díly prozaickými, a tím o to větším překvapením je jeho tvorba básnická. A překvapením vskutku příjemným, vždyť Hugovy verše zvou čtenáře do intimního, romantického světa tohoto velkého spisovatele a ukazují další jeho tvůrčí stránku.

Historický román odehrávající se v Paříži v 15. století za vlády Ludvíka XI., vystavěný v chronologické kompozici s v romantismu obvyklými prvky retardace. Victor Hugo čtenáře zavede do dokonale vykreslené atmosféry patnáctého století a seznámí nás s tragickým příběhem znetvořeného Quasimoda, krásné Esmeraldy a proradným knězem Frollem.

Poslední román Victora Huga; napsal jej v sedmdesáti letech, bezprostředně po krvavém potlačení pařížské komuny roku 1871. Psát v té době oslavný román o nejpohnutějším roce Francouzské revoluce, o roce 1793, byl čin hodný Hugovy velikosti. Vyděšení Francouzi raději o revoluci mlčeli...A psát tehdy o revoluci a neodsoudit Dantona a Robespierra a celou jakobínskou diktaturu bylo velmi odvážné. Příběh se odehrává mimo Paříž, v kraji Vendée, kde byly silné pozice protirevolučních royalistických sil. Hugo spojuje historickou látku, kterou detailně zná, s působivou, imaginativní fikcí. Dramaticky sevřený děj pak podtrhuje výjimečné postavení tohoto románu v celé autorově tvorbě.

Světoznámý román francouzského klasika. Hrdinou je rybář, výjimečný jednotlivec, který bojuje s oceánem. Je dostatečně silný v zápase s přírodou, avšak slabý v boji s lidskou přirozeností, s láskou. Děj se odehrává v drsné a krásné přírodě Normanských ostrovů, kde Hugo strávil bezmála 20 let svého politického exilu.

Legenda slavného franc. básníka a spisovatele o bozích Olympu a Satyrovi, který vyrůstá ve velkolepý symbol přírody a její tvořivé moci.

Podnětem k napsání novely Poslední den odsouzence se stal Victoru Hugovi skutečný případ popraveného přítele z dětství. Autorova výzva ke zrušení trestu smrti vyvolala v první polovině 19. století v tehdejší společnosti podnětnou debatu o tomto nelidském trestu.

Jedno z přelomových děl světového divadla. Hugo Hernanim položil základy romantismu a jeho útok na do té doby svaté klasicistní ideály způsobil malou revoluci. V Paříži se na premiéře této hry strhla masová pěstní bitva mezi Hugovými příznivci a odpůrci. Zašmodrchaný děj plný velkých gest, řečnění, intrik, tajných skrýší, patetických činů i slov je po shakespearovském vzoru protkán nitěmi hlubokých úvah a velkých niterných bojů jednotlivých postav.

Slavná romantická veršovaná tragédie francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Jde o jeho nejhranější dílo a jak napsal Émile Zola, je to jeho „nejscéničtější, nejlidštější a nejživější drama". Příběh velké nerovné lásky, který je obrazem morálního úpadku španělské monarchie na konci 17. století, se nemůže nedotknout dnešního diváka či čtenáře.

Bídníci V. (Žan Valžan). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho alechytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Světoznámý román francouzského klasika. Hrdinou je rybář, výjimečný jednotlivec, který bojuje s oceánem. Je dostatečně silný v zápase s přírodou, avšak slabý v boji s lidskou přirozeností, s láskou. Děj se odehrává v drsné a krásné přírodě Normanských ostrovů, kde Hugo strávil bezmála 20 let svého politického exilu. Druhý svazek navíc obsahuje romány: Poslední den odsouzencův a Claudius Gueux.

Bídníci IV. ( Selanka v ulici Plymetově a epopeje v ulici sv. Diviše). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Román má dva díly: první díl - vydaný v roce 1921; druhý díl - vydaný v roce 1922. Přeložil:J. B. Heller.

Román je osobním dramatem tří lidských osudů, z nichž každý je ztělesněním určité soudobé společenské ideje. Lantenac, starý šlechtic a vůdce povstaleckých královských tlup, ničí a vraždí vše, co stojí v cestě znovunabytí jeho šlechtických výsad. Jeho protivník Gauvain, velitel republikánského vojska, doplácí nakonec na zásady lidskosti, jimiž se i v boji řídí a podléhá tvrdému a nesmlouvavému Cimourdainovi, který nakonec dává příkaz k jeho popravě. Román, napsaný v roce 1871, zaujímá v autorově tvorbě výjimečné místo pro odvahu a zasvěcenost, s jakou odkrývá revoluční problém v širokém spektru.

Román je osobním dramatem tří lidských osudů, z nichž každý je ztělesněním určité soudobé společenské ideje. Lantenac, starý šlechtic a vůdce povstaleckých královských tlup, ničí a vraždí vše, co stojí v cestě znovunabytí jeho šlechtických výsad. Jeho protivník Gauvain, velitel republikánského vojska, doplácí nakonec na zásady lidskosti, jimiž se i v boji řídí a podléhá tvrdému a nesmlouvavému Cimourdainovi, který nakonec dává příkaz k jeho popravě. Román, napsaný v roce 1871, zaujímá v autorově tvorbě výjimečné místo pro odvahu a zasvěcenost, s jakou odkrývá revoluční problém v širokém spektru.

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jimřekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Široce koncipovaný historický román líčí jedno z nejtemnějších údobí anglických dějin, dobu vlády královny Anny na předělu 17. a 18. století.

Výbor z básnického díla klasika francouzské literatury zahrnuje básně lyrické i básně reagující na společenské a politické události.

Román je osobním dramatem tří lidských osudů, z nichž každý je ztělesněním určité soudobé společenské ideje. Lantenac, starý šlechtic a vůdce povstaleckých královských tlup, ničí a vraždí vše, co stojí v cestě znovunabytí jeho šlechtických výsad. Jeho protivník Gauvain, velitel republikánského vojska, doplácí nakonec na zásady lidskosti, jimiž se i v boji řídí a podléhá tvrdému a nesmlouvavému Cimourdainovi, který nakonec dává příkaz k jeho popravě. Román, napsaný v roce 1871, zaujímá v autorově tvorbě výjimečné místo pro odvahu a zasvěcenost, s jakou odkrývá revoluční problém v širokém spektru.

28 dřevoryty vyzdobil Bohdan Lacina, 87 stran, Bibliofilie

Široce koncipovaný historický román líčí jedno z nejtemnějších údobí anglických dějin, dobu vlády královny Anny na předělu 17. a 18. století.

První autorův román, původně dílo šestnáctiletého Huga, později přepracované, líčí na pozadí haitské vzpoury černošských otroků r. 1791 příběh hrdinného černocha Biga Jargala, postavy smyšlené, kterou patrně Hugo obdařil rysy a vlastnostmi nejvýznamnějšího z černošských vojevůdců na tehdejším Santo Domingu, známého pod jménem Toussaint Louventure.

Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu.

Hugo zachycuje v mohutné barvité fresce život pařížských obyvatel od žebráků, zlodějů, cikánů, studentů, měšťáků, některých představitelů šlechty a vysokého duchovenstva až k samotnému králi. Román, který realisticky věrně zachycuje život středověké společnosti, je přesto bohatý i na romantické epizody a postavy, jako jsou cikánka Esmeralda, kněz Klaudius Frollo a zrůdný samotář Quasimodo, chrámový zvoník. Příběh Esmeraldy a její tragický konec je zasazen do okolí Notre Dame v Paříži.