Milan Ohnisko
16. červenec 1965
Milan Ohnisko (16. července 1965 Brno) je český básník, nakladatelský a časopisecký redaktor, editor a kulturní publicista, za normalizace disident a signatář Charty 77.
V roce 1981 opustil předčasně gymnázium, o rok později též střední knihovnickou školu. Živil se jako stavební dělník, kulisák, odečítač vody, skladník, hlídač staveniště apod. V lednu 1987 podepsal Chartu 77. Kapitola o jeho disidentské činnosti je v knize novinářky a básnířky Jany Soukupové Nepoddajní aneb Nešlo to jinak (Host, 2011). V roce 2014 vydalo Ministerstvo obrany ČR Osvědčení podle § 6 odst. 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, zvaného též 3. odboj či Československý protikomunistický odboj. V něm se uvádí: „Jmenovaný splnil všechny podmínky pro přiznání statusu účastníka odboje a odporu proti komunismu, a to z titulu následující činnosti, které je odbojem a odporem proti komunismu ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 262/2011 Sb.: v období od října roku 1983 do listopadu roku 1989 soustavná protikomunistická činnost vykonávaná v rámci nezávislých politických iniciativ, která spočívala zejména v podílu na šíření materiálů zaměřených na obnovu svobody a demokracie v Československu a v organizování různých protestních a petičních akcí.“
Po listopadu 1989 pracoval pod vedením Petra Uhla jako zpravodaj české pobočky Východoevropské informační agentury (VIA). V letech 1991–92 provozoval vlastní nakladatelství G, které později přejmenoval na Ohnisko (1993–97); v téže době byl v Brně majitelem knihkupectví. Počátkem nového tisíciletí začal soustavněji pracovat v nakladatelství Petrov (později Druhé město).
Od zániku Petrova v roce 2005 působí jako nakladatelský redaktor na volné noze, spolupracoval s různými nakladatelstvími (např. Doplněk, Host, Jota, Maťa, Meander, Větrné mlýny), v současné době jsou to nejvíc Argo, Druhé město a Odeon.
Editorsky připravil k vydání např. výbor z tvorby předčasně zemřelé brněnské básnířky Marcely Mikuláškové Korále okolo hrdla (Petrov, 2005), spolu s Michalem Šandou sborník Co to je toto? Ivanu Wernischovi k sedmdesátinám (Druhé město, 2012) či výbor z povídek Petra Měrky Hitler se na vás usmívá (Druhé město, 2012).
Většinu života prožil v Brně, od roku 2012 žije v Praze, kde v současné době pracuje jako zástupce šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar.
Rané básně publikoval v 80. letech 20. století v samizdatu (Vokno, Edice Petlice, Fragment K, Magazín SPUSA) a v exilovém časopisu Listy. Je zastoupen v almanachu Lepě svihlí tlové (editor Ivan Wernisch; Petrov, 2002), v antologii Sto nejlepších českých básní 2012 (Host, 2012), Nejlepší české básně 2013 (Host, 2013) a v mnoha dalších různých sbornících.
Překlady jeho básní vyšly knižně ve francouzštině (La poésie tchèque moderne; editor Petr Král; Belin, Paříž 1990) a v polštině (Jaszmije smukwijne; Stowarzyszenie Inicjatyw Wydawniczych, Katovice 2004), časopisecky také v němčině.
Některé jeho texty zhudebnily kapely Já jsem poznal… a Nahoru po schodišti dolů band.
Je autorem básnicko-reflexivního textu v katalogu Ženský dvůr / The Women's Yard, vydaného r. 2013 v rámci stejnojmenného projektu výtvarné umělkyně a skupinové psychoanalytičky Kamily Ženaté, v roce 2017 byl kurátorem a také jedním z hostujících umělců její multimediální výstavy Horizont událostí (finále) v Centru současného umění DOX.
Sbírka Světlo v ráně získala cenu Magnesia Litera.