Libor Dvořák Knihy

Během druhé světové války bojovalo v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž příběhy zůstaly prakticky neznámé. Knižní prvotina pozdější laureátky Nobelovy ceny se zaměřuje na tyto ženy. Světlana Alexijevičová, tehdy třicetiletá, poprvé použila žánr, který ji proslavil, a sestavila text z autentických rozhovorů se svými hrdinkami. Autorka strávila čtyři roky cestováním po Sovětském svazu a hovořila se stovkami dobrovolnic, které se do armády přihlásily ve velmi mladém věku. Mozaika jejich vzpomínek ukazuje nehrdinskou stranu války, vypráví o špíně, zimě, hladu, sexuálním násilí, utrpení a smrti. Tato nepatetická a hluboce lidská výpověď vydává silné protiválečné svědectví. Kniha byla poprvé vydaná v Sovětském svazu v roce 1984, avšak byla cenzurována. Alexijevičová se k ní po osmnácti letech vrátila, přepracovala ji a doplnila o cenzurované části a nové materiály, včetně zápisu rozhovoru s cenzorem. V roce 2002 vyšla v nové, definitivní podobě a během patnácti let byla publikována ve 44 zemích, čímž se stala autorčiným nejúspěšnějším dílem.

Zhroucení Ruska 1900–1917. Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý – reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí – hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů – členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života –, z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.

Nový překlad Vojny a míru, věhlasného dílo Lva Nikolajeviče Tolstého, předává čtenářům cosi, co dodnes neztratilo na aktuálnosti a zajímavosti. V této rozsáhlé epopeji, jejíž rámec tvoří válka s Napoleonem, jeho tažení do Ruska, požár Moskvy a bitvy u Slavkova i Borodina, nevytvořil Tolstoj jen válečný román nebo pouze román historický, ale syntetický román času a prostoru podávající souhrnný obraz ruské společnosti.

Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy. Většina textů se odehrává v místech, která jsou základním předmětem Jeleniny pozornosti – beznadějně zapomenutá a Bohem i lidmi odstrčené kouty středního Ruska, kde bují především bída, beznaděj, alkoholismus a prostituce. Kniha se tak stává svéráznou kronikou jejího života a profesionální práce posledních zhruba patnácti let. Výjimečný portrét národa a ženy, která nechce být umlčena.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. 28-095-62

Hodnocení aktivit sovětské tajné policie od jejího vzniku až do r.1990.

Impozantní, strhující novela ruského spisovatele, který v roce 1978 emigroval na Západ, a i tam dokázal vzbudit o své dílo nebývalý zájem. Tam také před několika lety zemřel. "Lágr" je jedním z jeho nejvýraznějších textů, je jakýmsi souhrnem vzpomínek dozorce ze stalinského koncentračního tábora, při jehož četbě běhá čtenářům ještě dnes mráz po zádech.

Když v šestatřiceti letech, v roce 1978, odcházel Sergej Dovlatov do emigrace, vešel se celý jeho majetek do jediného kufru. Jsou v něm uloženy tři páry finských krepsilonových ponožek, kožený důstojnický řemen a zimní čepice z napodobeniny tuleně. Kufr, svázaný prádelní šňůrou, s majitelem doputuje do USA a léta nedotčený odpočívá ve skříni. A když nadejde čas rozvázat šňůru, ukáže se, že kromě bizarních předmětů v sobě tají celou autorovu minulost. Nezadržitelný proud příběhů v duchu nejlepších tradic ruské a americké povídkové tvorby. Z ruského originálu, vydaného r. 1991, přeložil a doslov napsal Libor Dvořák.

Ilustrované vydání jednoho z nejvýznamnějších děl zlatého věku ruské literatury obsahuje desítky dosud nepublikovaných obrazů ruského malíře Borise Grigorjeva. Dostojevského román, který poprvé vyšel česky v roce 1894, byl brzy po svém vydání považován za vrchol světové literatury a dodnes patří k nejčtenějším dílům. Na pozadí osudu rodiny Karamazovových, kde je nejstarší syn Dimitrij obviněn z otcovraždy, Dostojevskij zkoumá klíčové filozofické otázky lidstva. Toto vydání je obohaceno unikátní sérií šedesáti ilustrací Grigorjeva, významného ruského malíře první poloviny dvacátého století, jehož díla jsou součástí mnoha muzeí v Rusku i na Západě. Grigorjev byl známý i v meziválečném Československu, kde měl svou první výstavu v roce 1926. Jeho monumentální polyptych Tváře světa byl zakoupen československým státem a dnes se nachází v Národní galerii v Praze. Grigorjev pracoval na karamazovském cyklu v letech 1916 až 1932, ačkoliv projekt ilustrovaného vydání nebyl nikdy realizován. Cyklus, zahrnující 58 kvašů, akvarelů a kreseb, byl vystaven v roce 1933 v New Yorku a poté zůstal široké veřejnosti neznámý. Dnes ilustrované vydání obsahuje přes osmdesát Grigorjevových obrazů, včetně dalších děl tematicky spřízněných s ruskými náměty.

Hackerství představuje stále větší hrozbu pro naši civilizaci. S rostoucí rolí internetu v organizaci společnosti, komunikaci a hospodářství se zvyšuje riziko jeho zneužití. Svět již zažil případy jako vykrádání bank, vydírání nemocnic, ovlivňování voleb a dokonce i výpadky dodávek elektřiny v rozsáhlých regionech. Internet se stává polem nejen finanční kriminality, ale také nebezpečných útoků organizovaných vojenskými a bezpečnostními složkami některých států. Hackerství rovněž umožňuje sledování jednotlivců prostřednictvím mobilních telefonů, což představuje závažná rizika, která si většina lidí ani neuvědomuje. Autor, novinář Daniil Turovský, se dlouhodobě zabývá hackerstvím v Rusku a v knize se opírá o vlastní rozhovory s předními hackery a analýzu dostupných materiálů. Ukazuje vývoj tohoto fenoménu a sociální a politické faktory, které přispěly k tomu, že ruští hackeři patří k nejaktivnějším na světě. Turovský také poukazuje na praxi ruských silových struktur, které vychovávají hackerské specialisty a integrují je do nových vojenských a bezpečnostních jednotek. Kniha je objevná a nezbytná pro pochopení současného stavu hackerství.