Encykliky a exhortace Benedikta XVI. Série

Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008. První část textu se mj. zabývá výrokem, že křesťanství je náboženstvím knihy. V srdci církve ovšem neleží vytištěná kniha, ale živé Slovo, vtělený Boží Syn Ježíš Kristus. Papež podrobně probírá studium a výklad Bible v církvi a v rámci živé tradice. V druhé části dokumentu se zaobírá biblickou pastorací, místem, jež má Boží slovo v liturgii a v životě církve. Podrobněji zpracovává téma homilie a zdůrazňuje potřebnost její přípravy od kazatele. V třetí části se papež obrací na všechny věřící a zdůrazňuje misijní poslání církve: hlásat Boží slovo v současném světě. Exhortace se inspiruje spisy apoštola Jana, především prologem k jeho evangeliu. Z církevních dokumentů hojně cituje konstituci Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei Verbum. Dokument využívá i zásadních přínosů Papežské biblické komise, vědeckého grémia Svatého stolce, jehož činnost zaštiťoval dlouhá léta právě Joseph Ratzinger. Verbum Domini konečně vybízí k osobní i společné modlitbě nad Božím slovem. Není lepší cesty, jak hlouběji poznat Krista, než pozorná „posvátná četba“ Písma.

Encyklika nejvyššího pontifika Benedikta XVI. (biskupům, kněžím a jáhnům, Bohu zasvěceným osobám a všem věřícím laikům o křesťanské lásce). Encyklika je rozdělena na dvě základní části. První se týká teologicko-filozofické reflexe lásky ve svých různých rozměrech (eros, philia, agape), zde se upřesňuje podstata vztahu lásky mezi Bohem a člověkem, který je provázaným vnitřním svazkem. Nejradikálnější formu lásky představuje Ježíš Kristus, který je vtělenou láskou Boha. Druhá část se týká konkrétních skutků lásky k bližnímu (caritas). Papež hovoří o lásce k bližnímu, která je zakořeněná v lásce Boha. Skutky lásky se týkají jak každého křesťana, tak celého společenství církve, která ve své charitativní lásce musí odrážet lásku Trojice.

Po 18 latach od ukazania się encykliki Jana Pawła II Centesimus annus z 1991 r. papież Benedykt XVI opublikował swą trzecią - a pierwszą społeczną - encyklikę poświęconą aktualnym problemom współczesności. Ukazuje się ona, podobnie jak poprzednie encykliki społeczne, w ważnej dla dzisiejszego świata chwili, w czasie groźnego dla jego przyszłości kryzysu, nie tylko, - co wydaje się, iż nie wszyscy dostrzegają - ekonomicznego, ale także kulturowego i moralnego. Ojciec św. mówi o rozwoju ludzkim "w miłości i prawdzie", czyli w relacji bezinteresownego otwarcia na potrzeby innych. Tak miłość, jak prawda są najlepszą drogą do pokonywania trudności na drodze życia.