Naďa Horáková Knihy

Příběh se odehrává od února do června 1353 a je inspirován událostmi v Brně, přičemž se v něm odrážejí dějiny Čech a Moravy. Po smrti druhé manželky krále Karla IV. se rychle domlouvá nový sňatek. V únoru se narodila dcera Kateřina markraběcímu páru a plánuje se její zasnoubení. Hlavní linií příběhu je vztah manželů Ferreových, zejména soudní proces s Jiřím Ferreem, který se ke své ženě Kateřině chová krutě a psychicky ji trýzní. Jeho chování, které ospravedlňuje městským právem, vyvolává bezradnost mezi přísežnými a městskou radou. Kateřina se nakonec podaří utéct k rodičům, což vyvolá konflikt s Ferreem, který žádá její návrat. Kateřinina matka, spojená s vlivnými rodinami, plánuje, jak Ferrea společensky znemožnit a Kateřinu zachránit během soudního procesu za přítomnosti markraběte. Druhá linie příběhu sleduje brněnského kata, který se potýká s osobními problémy po smrti ženy a péčí o děti, zatímco řeší případ měšťanky odsouzené za vraždu. Zároveň se snaží získat tajemství o skrytém bohatství, které mu svěřil umírající vězeň, a čelí dominikánskému mnichovi, jenž má vlastní zájem o toto bohatství.

Co se děje ve fraucimoru Kateřiny Bechyňové na Karlštejně? Jsou zprávy o trýznění a vraždách služek pravdivé? Proč od ní její manžel Jan Bechyně, karlštejnský purkrabí a jeden z nejvýše postavených mužů v království, utíká do Prahy? To se rozhodne vypátrat Václav Hájek z Libočan, děkan na Karlštejně. Případ skončí před soudem, který se táhne několik let. Získá Hájek dostatek důkazů potřebných k dokázání vražd? A může vůbec soud vyhrát, když Bechyňovi patří k oblíbencům krále? Zvítězí právo, nebo politikaření?

Komtur Eco se chystá na předání majetku, který patřil templářům, Jindřichovi z Lipé a johanitům. Současně však řeší zločiny a přečiny, které se na čejkovickém majetku stanou. To Ecův synovec templář Lucián se zamiluje do majitelky statku Šatrapky Magdaleny Šekvicové, jejíž manžel se ztratil a není k nalezení. Předpokládá se, že zemřel. Lucián tak odchází z řádu. Pokud by si vzal Magdalenu za ženu, statek by nebyl špatnou náhradou… Ovšem Jan Šekvic ještě neřekl poslední slovo.

Po smrti markraběnky Markéty Opavské hledá moravský markrabě Jan Jindřich novou ženu, již třetí. Přestože bylo jeho druhé manželství, domluvené králem Karlem IV., šťastné, rozhodne se tentokrát vyslyšet hlas svého srdce a zvolí si za ženu Alžbětu Těšínskou. Má to však jeden háček, krásná dívka už v mládí vstoupila do kláštera a složila věčný slib čistoty. Dokáže jejich láska překonat problémy, které musí zákonitě nastat? To však není jediný skandál, který Brnem hýbe. Do Brna se přistěhuje bohatá vdova Serafína, chce se ujmout dědictví po svém manželovi a neváhá se o ně soudit. Její mi­nulost je záhadná stejně jako soužití s jejím italským ochráncem Lukou.

Karlštejnská bestie zabíjela v návalech vzteku služebnictvo a málem překazila i napsání snad nejslavnější kroniky českých dějin. Nevěříte? Kroniku českou, která se stala po staletí nejčtenějším dílem v našich zemích, napsal v první polovině 16. století Václav Hájek z Libočan.

Marek z Erlachu, přítel markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, nalezne v lese nedaleko Brna umírající dívku a její novorozeně zabalené v drahé pleně se symbolem patricijského rodu Anshelmů.

Do premonstrátského ženského kláštera Rosa coeli přijíždí urozená panna Svatava z Deblína, aby se stala novickou. Měla se vdávat, ale její otec se s rodinou jejího ženicha nepohodl a raději poslal dceru do kláštera. V klášteře se Svatava učí číst a psát a poznává také Mladu Přemyslovnu, dceru zemřelého českého knížete Václava II. Poklidně plynoucí dny však naruší dva vojáci, kteří se do kláštera vloupají. Mužské osazenstvo sice oba lupiče zneškodní, ale protože je brzy jasné, že se nejedná o obyčejné vloupání, ujímá se vyšetřování soudce brněnské provincie Lev z Klobouk. Lupiči totiž patřili do družiny markraběte Vladislava Jindřicha, bratra krále Přemysla Otakara I.

Moravský markrabě Jan Jindřich zachraňuje své klatbou stižené manželství s Markétou Opavskou a sžívá se s Brnem, jehož součástí je i Židovská čtvrť. Rabín Jakob, který kromě svých dětí vychovává i schovanku Hester, spolupracuje s „židovským“ rychtářem a společně řeší zločiny, jichž se na sobě vzájemně dopustili Židé a křesťané. Mordechaj a jeho dcera Noba přežili dva pogromy a hledají útočiště v Brně, kde se zatím Židé a měšťané tolerovali. Blíží se však kritický den, který prověří sílu letitých vztahů...

Ema Šubrtová pracuje jako učitelka na gymnáziu, občas provádí turisty po Brně a s partou přátel si užívá bezstarostný čas bez závazků. Když je zavražděna její kamarádka Leona, přes protesty svého bratra Jirky, policisty, který případ vyšetřuje, začne po vrahovi pátrat na vlastní pěst. Z vraždy jsou totiž podezřelí i její přátelé, hlavně syn bohaté brněnské mecenášky Vlasty Potocké. Ema zjišťuje, že Leonina smrt může souviset s neobjasněnou loupeží šperků a drahých hodinek před třemi lety. Seznámí se s charismatickým Martinem, ale odmítá mu věřit, protože k ní od počátku nebyl upřímný a jejich seznámení nebyla náhoda. Jeho sestra Filipa je navíc uznávanou odbornicí na drahé kameny. Jsou snad pachateli oné loupeže? A jakou roli v případu hrají staré hodinky Spartak?