Parametry
- 162 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.
Nákup knihy
Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz, Carlo Ginzburg
- Jazyk
- Rok vydání
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Carlo Ginzburg
- Vydavatel
- Karolinum
- Rok vydání
- 2013
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 162
- ISBN10
- 8024620790
- ISBN13
- 9788024620794
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Historické téma, Historie, Filosofická tématika, Filosofie, Italská literatura, Vyprávění, Dějepisectví, historiografie, Rétorika, Filozofie dějin, Limetky
- První vydání
- 1999
- Původní název
- History, Rhetoric, and Proof: The Menachem Stern Jerusalem Lectures
- Hodnocení
- 4,35 z 5
- Anotace
- Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.