Více o knize
Nemohu a nechci být považovaná za mluvčí své generace, přesto však na základě zkušenosti mohu prohlásit: Osud mých současníků, obtížen velkým utrpením války a vyhnání, se může z tohoto úhlu pohledu stát pozitivním formujícím faktorem stranou veškeré viny a smíření nejen pro nás, nýbrž i pro budoucí generaci. I tvrdá pravda musí být vyslovena… Rosa Tahedlová se narodila v Dobré na Šumavě, kde prožila hezké dětství, později studovala na německém učitelském ústavu a za války učila v různých školách na Prachaticku. Po válce žila ve své rodné vesnici a stala se svědkem jejího rozpadu. Své povolání již nemohla vykonávat, dostala práci v lese. Více než osmnáct let se musela živit jako dřevorubkyně. Ve svém svědectví popisuje, jak na ni a lidi kolem, měly vliv tehdejší politické události a rozhodnutí. Dnes jsou její knihy důležitými zdroji poznatků pro současnou generaci. Tato je především výzvou k mírovému soužití mezi Němci a Čechy.
Nákup knihy
Svědectví z poválečné Šumavy, Rosa Tahedl
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 219 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Svědectví z poválečné Šumavy
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Rosa Tahedl
- Vydavatel
- Víkend
- Rok vydání
- 2019
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8074332519
- ISBN13
- 9788074332517
- Série
- Štítky
- Skutečné příběhy, Životopisy, Ženy, Literatura faktu, Vzpomínky, Poválečná doba, Šumava, Pošumaví, 20.-21. století, Češi a Němci
- První vydání
- 2017
- Původní název
- Holzfällerin im Schatten des Roten Sterns
- Hodnocení
- 2,95 z 5
- Anotace
- Nemohu a nechci být považovaná za mluvčí své generace, přesto však na základě zkušenosti mohu prohlásit: Osud mých současníků, obtížen velkým utrpením války a vyhnání, se může z tohoto úhlu pohledu stát pozitivním formujícím faktorem stranou veškeré viny a smíření nejen pro nás, nýbrž i pro budoucí generaci. I tvrdá pravda musí být vyslovena… Rosa Tahedlová se narodila v Dobré na Šumavě, kde prožila hezké dětství, později studovala na německém učitelském ústavu a za války učila v různých školách na Prachaticku. Po válce žila ve své rodné vesnici a stala se svědkem jejího rozpadu. Své povolání již nemohla vykonávat, dostala práci v lese. Více než osmnáct let se musela živit jako dřevorubkyně. Ve svém svědectví popisuje, jak na ni a lidi kolem, měly vliv tehdejší politické události a rozhodnutí. Dnes jsou její knihy důležitými zdroji poznatků pro současnou generaci. Tato je především výzvou k mírovému soužití mezi Němci a Čechy.