Knihobot

Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii

Více o knize

Jiří Voskovec, Václav Černý, Čestmír Císař, Zdeněk Troška – čtyři obecně známá jména, jež spojuje francouzská maturita. Tento základní fakt je ale často překryt nejasnostmi a snad až mýtem. Kniha Fenomén Dijon chce mýty dekonstruovat a představit první ucelenou a kritickou historii českých (československých) sekcí na francouzských středních školách, v jejichž rámci studovalo ve Francii do dnešní doby na tisíc studentů. Tato svou tradicí bez nadsázky jedinečná vzdělávací instituce je studována ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Na prvním místě z pohledu kulturně-politických vztahů mezi Československou (Českou a Slovenskou) republikou a Francií, a to v délce téměř sta let diplomatických relací. Na druhém místě jsou pak sledovány proměny vlastního studia, pozornost se soustředí jak na fungování francouzského lycea, tak na metody a pojetí výuky. Poslední analyzovanou rovinou – z mnohých důvodů tou nejdůležitější – je pak „kolektivní biografie“ bývalých studentů a studentek v průběhu neklidného 20. století. Vzhledem k tomu, že sekce byly vždy v letech omezené svobody (1940–1945, 1948–1965, 1974–1989) uzavřeny, je „Fenomén Dijon“ seizmografem české přináležitosti k Západu a funkce „západního“ vzdělání v české společnosti.

Nákup knihy

Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii, Jiří Hnilica

Jazyk
Rok vydání
2017
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii
Jazyk
česky
Vydavatel
Karolinum
Rok vydání
2017
Vazba
měkká
Počet stran
512
ISBN10
8024635143
ISBN13
9788024635149
Série
Anotace
Jiří Voskovec, Václav Černý, Čestmír Císař, Zdeněk Troška – čtyři obecně známá jména, jež spojuje francouzská maturita. Tento základní fakt je ale často překryt nejasnostmi a snad až mýtem. Kniha Fenomén Dijon chce mýty dekonstruovat a představit první ucelenou a kritickou historii českých (československých) sekcí na francouzských středních školách, v jejichž rámci studovalo ve Francii do dnešní doby na tisíc studentů. Tato svou tradicí bez nadsázky jedinečná vzdělávací instituce je studována ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Na prvním místě z pohledu kulturně-politických vztahů mezi Československou (Českou a Slovenskou) republikou a Francií, a to v délce téměř sta let diplomatických relací. Na druhém místě jsou pak sledovány proměny vlastního studia, pozornost se soustředí jak na fungování francouzského lycea, tak na metody a pojetí výuky. Poslední analyzovanou rovinou – z mnohých důvodů tou nejdůležitější – je pak „kolektivní biografie“ bývalých studentů a studentek v průběhu neklidného 20. století. Vzhledem k tomu, že sekce byly vždy v letech omezené svobody (1940–1945, 1948–1965, 1974–1989) uzavřeny, je „Fenomén Dijon“ seizmografem české přináležitosti k Západu a funkce „západního“ vzdělání v české společnosti.