Knihobot

Více o knize

Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.

Nákup knihy

Zelenka, Josef Kroutvor, Zdeněk Lukeš, Jiří Hilmera, Arno Pařík

Jazyk
Rok vydání
1991
Vazba
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

  • Doprava zdarma od 499 Kč po celém Česku! Více info

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Zelenka
Jazyk
česky
Vazba
měkká
Počet stran
55
ISBN10
8071010103
ISBN13
9788071010104
Série
Anotace
Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.