Historie Vojenského újezdu Prameny

Více o knize

Ministerstvo národní obrany začalo uvažovat o vybudování vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa v roce 1945. Armáda doporučila umístění cvičišť do pohraničí, kde se po odsunu německého obyvatelstva uvolnily vhodné prostory. Práce na výcvikovém prostoru začaly v roce 1946, s velitelstvím umístěným v obci Prameny. V prosinci téhož roku se objevily žádosti o přeložení velitelství do Kynžvartu kvůli nedostatku pitné vody, zimním problémům v zásobování a absenci školy pro děti důstojníků. Kynžvart nabídl ubytování v lázních a převedení lesů ve prospěch armády, což vedlo k rozhodnutí o přemístění 24. února 1947. Nový název se stal Vojenský výcvikový tábor Kynžvart. V následujících letech byly vybudovány vojenské stavby, z nichž se dochovalo jen několik, včetně betonových pevnůstek a muničního skladu. Na území vznikly cvičné a ostré střelnice pro různé zbraně. Vojenský výcvikový prostor Prameny čelil od počátku značným problémům, včetně výskytu uranové rudy, což vedlo ke konfliktu zájmů mezi armádním výcvikem a těžbou uranu. V listopadu 1952 brigádní generál Kokeš oznámil, že vojenská správa nemá zájem o využívání prostoru a plánuje zřízení nového výcvikového prostoru Doupov. V roce 1953 bylo rozhodnuto o ukončení využívání Pramenů, které bylo oficiálně zrušeno k 30. červnu 1954.