Více o knize
Osvícenský absolutismus se odvrátil od hýřivého bohatství barokové kultury a zjevně lépe mu odpovídal střízlivý klasicismus. V českých zemích zůstala na poli architektury vyhrazena vůdčí role šlechtě, oproti předchozím obdobím narůstal na objemu stavební podíl státu. V nejlepších architektonických dílech z konce 18. a první poloviny 19. století se setkáváme s ohlasem francouzské kultury, ať už je to sloh Ludvíka XVI., tzv. „revoluční“ klasicismus či napoleonský empír. Zaznívá zde ale i palladianizující nota, zprostředkovaná návazností na anglický klasicismus, nepřekvapí odezva architektury Berlína, Drážďan či Mnichova (připomeňme alespoň chotkovskou Kačinu či velkolepou stavební činnost liechtensteinskou ve valticko-lednické doméně). Takto pojatá syntetická studie o architektuře klasicismu v českých zemích u nás prozatím nevyšla a nakladatelství jí zahajuje volnou řadu o architektonické tvorbě různých uměleckých slohů. Reprezentativní provedení s téměř dvěma sty vyobrazeními představuje v uceleném pohledu nejen nejvýznamnější stavby, ale i jejich stavebníky a stavitele.
Skladem máme celkem knihy Aristokratická sídla období klasicismu (1999).
Nákup knihy
Aristokratická sídla období klasicismu, Jiří Kuthan, Ivan Muchka
- Jazyk
- Rok vydání
- 1999
- Vazba
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 109 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Aristokratická sídla období klasicismu
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jiří Kuthan, Ivan Muchka
- Vydavatel
- Akropolis
- Rok vydání
- 1999
- Vazba
- pevná
- ISBN10
- 8085770814
- ISBN13
- 9788085770810
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Historické téma, Historie, Architektura, Architektura & Urbanismus, Hrady, zámky a církevní architektura, Aristokracie, šlechta, Památky, Kulturní památky, Klasicismus, Česká šlechta
- Hodnocení
- 4,75 z 5
- Anotace
- Osvícenský absolutismus se odvrátil od hýřivého bohatství barokové kultury a zjevně lépe mu odpovídal střízlivý klasicismus. V českých zemích zůstala na poli architektury vyhrazena vůdčí role šlechtě, oproti předchozím obdobím narůstal na objemu stavební podíl státu. V nejlepších architektonických dílech z konce 18. a první poloviny 19. století se setkáváme s ohlasem francouzské kultury, ať už je to sloh Ludvíka XVI., tzv. „revoluční“ klasicismus či napoleonský empír. Zaznívá zde ale i palladianizující nota, zprostředkovaná návazností na anglický klasicismus, nepřekvapí odezva architektury Berlína, Drážďan či Mnichova (připomeňme alespoň chotkovskou Kačinu či velkolepou stavební činnost liechtensteinskou ve valticko-lednické doméně). Takto pojatá syntetická studie o architektuře klasicismu v českých zemích u nás prozatím nevyšla a nakladatelství jí zahajuje volnou řadu o architektonické tvorbě různých uměleckých slohů. Reprezentativní provedení s téměř dvěma sty vyobrazeními představuje v uceleném pohledu nejen nejvýznamnější stavby, ale i jejich stavebníky a stavitele.