Nejsmutnější příběh

Více o knize

Anglického spisovatele Forda Madoxe Forda znají u nás jen čtenáři Hemingwayova Pohyblivého svátku jako člena mezinárodní kolonie umělců v Paříži po první světové válce. Jako šéfredaktor dvou význačným časopisů, v nichž pomáhal razit cestu moderní literatuře, vydával Ford E. Pounda, D. H. Lawrence, T. S. Eliota, E. Hemingwaye, J. Joyce a jiné později slavné autory. Z jeho objemného díla, obsahujícího více než sedmdesát svazků, získal punc klasičnosti román Nejsmutnější příběh, poprvé vydaný v roce 1915. Vypravěčem je podvedený manžel, Američan John Dowell, který retrospěktivně líčí zkázu způsobenou jeho anglickým přítelem a milencem jeho ženy Edwardem Ashburnhamem, mužem oplývajícím všemi ctnostmi kromě zdrženlivosti. Dowellovýma očima sledujeme složitosti a nesnáze, jež plodí Ashburnhamova nemorální slepá touha po uspokojení vlastních vášní a citů. Dowellovo vyprávění nerespektuje přirozenou chronologii dějů a neustálým střídáním časů se snaží hlouběji proniknout k pravdě o lidských vztazích, o „nejsmutnějším příběhu“, jehož tragickou bilancí jsou dvě sebevraždy, dva zničené životy, jedna smrt a jedna dívka, která zešílí. Fordův román bývá kritikou označován za průkopnické dílo moderní literatury. Podle grafické osnovy Františka Muziky připravila Hana Keslová. Náklad 27 500 výtisků.