Výbor z deníků 1948 až 1984.
Ucelené vydání deníkových zápisků Jana Zábrany, které se rozprostírají téměř celým obdobím komunistického režimu, zahrnují nejen reflexi dobových událostí, ale jsou i jistým oknem do duše tohoto českého básníka a překladatele. Nepatří vůbec ke strohým faktickým poznámkám, ale glosují vnitřní hnutí, představy, jež se před našima očima mění v básně.
Sugestivní svědectví o době, svém životě, názorech a postojích podal ve svých poznámkách a deníkových záznamech. Ty začínají rokem 1948, přesněji jeho popřevratovými událostmi a časově překlenují celý autorův život. Výbor z jeho deníků pod názvem Celý život byl poprvé uspořádán a vydán v roce 1992 a získal ocenění Kniha roku Lidových novin.
Dvousvazkový výbor z deníků básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) z let 1948–1984 se stal literární událostí první poloviny devadesátých let.
Dotisk říjen 1992 2000 výtisků.
Zábranovy zápisky z let 1970 – 1984, které tvoří obsah jeho „modrých sešitů“ č. 46 – 127, ze kterých byly ukázky publikovány v r. 1991 na pokračování v Literárkách, včetně jeho zápisků z nemocnice v Motole a na Karláku až do září 1984.
Dvousvazkový výbor z deníků básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) z let 1948–1984 se stal literární událostí první poloviny devadesátých let.
Soubor krátkých úvah, kritických komentářů, doslovů a zamyšlení nad světovými i našimi autory. Obsahuje soupis díla J. Zábrany sestavený Janou Valentovou.
Tři básnické sbírky poprvé vydané v šedesátých letech představují Jana Zábranu souhrnně jako jednoho z nejvýznamnějších poválečných českých básníků. Vydání přináší definitivní text, autorem oproti prvním vydáním značně pozměněný a rozšířený.
Kniha složená z povídek o Sherlockovi Holmesovi. Obsahuje devět povídek: Osamělá cyklistka, Škola v Priory, Charles Augustus Milverton, Šest Napoleonů, Tři studenti, Ďáblovo kopyto, Záhada na Thorském mostě, Barvíř na penzi, Lví hříva.
Když vyšel poprvé v roce 1951 Den trifidů od Johna Wyndhama, měl autor knihy za sebou už řadu románů a povídek. S nimi však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil rychle za sebou hned několikeré knižní vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval pak již nastálo vědeckofantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. Verše přeložili Hana Žantovská a Jan Zábrana. Vydání třetí, opravené. (= První necenzurované)... celý text
Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.
Postavu zdánlivě nepolapitelného zločince Hluchého uvedl Ed McBain v tomto již klasickém policejním románu do děje už potřetí (předtím to tak bylo v románech Provokatér a Poldové). Stalo se tak v době, kdy jím smyšlené zločiny a bezmocná neohrabanost policie nápadně připomínaly skutečnost: americká veřejnost byla traumatizována atentáty na vysoce postavené státní úředníky a politiky a popularita policie se pohybovala hluboko pod bodem mrazu.
Ed McBain vytvořil postavu velkého protivníka zákona, netuctového plánovače netuctových zločinů.