Více o knize
Jak se dívat na svět, život, události a lidské konání? Jako na divadlo. Zvolil jsem přístup prostřednictvím metafory performance, ale uvědomuji si, že je možné zkoumat jevy i jinými způsoby. Didaktik může sledovat situace ve třídě bez divadelního rámce, ale volba metodologie byla mou osobní záležitostí. Metafora divadla nabízí zajímavé otázky k pozorování a „diagnostice“ jednání. Divadlo se během své dlouhé existence naučilo vnímat, reflektovat a prozkoumávat lidské chování. Otázka tedy zní, zda analytické nástroje divadla lze použít i mimo jeho rámec, při zkoumání lidského chování a prožívání. Divadlo, se svými reflexivními nástroji, se ukázalo jako úspěšné; jeho analytická složka představuje „evoluční výhodu“. Kdyby nefungovala, divadlo by zaniklo nebo by jen přežívalo. Proces, jakým dramatik objevuje podstatu svého díla a jakým divadelník transformuje drama na scénu, má shodné rysy s „dobíráním se podstat“ v běžném životě i ve výzkumu. V polovině 20. století se vědy o člověku chopily divadla jako prostředku poznání a začaly tuto metaforu využívat ve svém výzkumu. Díky osobnostem jako Burke, Goffman či Turner se dramaturgická metafora etablovala v metodologii sociálních interakcí. Téma zůstává živé i dnes, což je předmětem knihy, kterou právě držíte v ruce.
Nákup knihy
Divadlo nebo život!: aneb Metafora divadla jako prostředek poznávání, Josef Valenta
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Divadlo nebo život!: aneb Metafora divadla jako prostředek poznávání
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Josef Valenta
- Vydavatel
- KANT
- Rok vydání
- 2019
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8074373061
- ISBN13
- 9788074373060
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Umění
- Anotace
- Jak se dívat na svět, život, události a lidské konání? Jako na divadlo. Zvolil jsem přístup prostřednictvím metafory performance, ale uvědomuji si, že je možné zkoumat jevy i jinými způsoby. Didaktik může sledovat situace ve třídě bez divadelního rámce, ale volba metodologie byla mou osobní záležitostí. Metafora divadla nabízí zajímavé otázky k pozorování a „diagnostice“ jednání. Divadlo se během své dlouhé existence naučilo vnímat, reflektovat a prozkoumávat lidské chování. Otázka tedy zní, zda analytické nástroje divadla lze použít i mimo jeho rámec, při zkoumání lidského chování a prožívání. Divadlo, se svými reflexivními nástroji, se ukázalo jako úspěšné; jeho analytická složka představuje „evoluční výhodu“. Kdyby nefungovala, divadlo by zaniklo nebo by jen přežívalo. Proces, jakým dramatik objevuje podstatu svého díla a jakým divadelník transformuje drama na scénu, má shodné rysy s „dobíráním se podstat“ v běžném životě i ve výzkumu. V polovině 20. století se vědy o člověku chopily divadla jako prostředku poznání a začaly tuto metaforu využívat ve svém výzkumu. Díky osobnostem jako Burke, Goffman či Turner se dramaturgická metafora etablovala v metodologii sociálních interakcí. Téma zůstává živé i dnes, což je předmětem knihy, kterou právě držíte v ruce.


