Parametry
- 180 stránek
- 7 hodin čtení
Více o knize
V letech 2008-2011 vznikaly v rámci grantového projektu "Čeští vědci v exilu 1948-1989" pamětnické rozhovory s významnými vědci, kteří prošli emigrací a před odchodem do zahraničí působili v ústavech ČSAV. Diskontinuita vývoje našich zemí v XX. století může vést k mylnému dojmu, že odchody obyvatelstva do exilu byly přirozeným důsledkem politických zvratů. Opak je pravdou; v poslední době roste zájem o osudy českých a československých vědců, kteří emigrovali mezi lety 1948-1989. S odstupem let se stává naléhavější potřeba shromáždit jejich svědectví o okolnostech emigrace, pracovních zkušenostech a badatelské činnosti v zahraničí, včetně kontaktů se světovými vědci. Pamětnické rozhovory, vedené metodou oral history, poskytly unikátní informace, které nelze získat jinak, a kladly důraz na odchod do zahraničí a jeho vliv na vědeckou kariéru. Ti, kteří byli ochotni sdílet svá svědectví, prokázali nadhled a moudrost, dokázali pojmenovat klíčové momenty ovlivňující jejich životy. Ačkoliv byly rozhovory určeny pro odborné účely, díky osobitosti a zajímavosti respondentů vznikl čtivý text pro širší publikum.
Nákup knihy
Z Československé akademie věd do exilu: s vědci o vědě, Milena Josefovičová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká)
Doručení
Platební metody
Nikdo zatím neohodnotil.
- Titul
- Z Československé akademie věd do exilu: s vědci o vědě
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Milena Josefovičová
- Vydavatel
- Masarykův ústav AV ČR
- Rok vydání
- 2011
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 180
- ISBN10
- 8086495884
- ISBN13
- 9788086495880
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Česká & Slovenská historie, Československo, Emigrace, Vědci
- Anotace
- V letech 2008-2011 vznikaly v rámci grantového projektu "Čeští vědci v exilu 1948-1989" pamětnické rozhovory s významnými vědci, kteří prošli emigrací a před odchodem do zahraničí působili v ústavech ČSAV. Diskontinuita vývoje našich zemí v XX. století může vést k mylnému dojmu, že odchody obyvatelstva do exilu byly přirozeným důsledkem politických zvratů. Opak je pravdou; v poslední době roste zájem o osudy českých a československých vědců, kteří emigrovali mezi lety 1948-1989. S odstupem let se stává naléhavější potřeba shromáždit jejich svědectví o okolnostech emigrace, pracovních zkušenostech a badatelské činnosti v zahraničí, včetně kontaktů se světovými vědci. Pamětnické rozhovory, vedené metodou oral history, poskytly unikátní informace, které nelze získat jinak, a kladly důraz na odchod do zahraničí a jeho vliv na vědeckou kariéru. Ti, kteří byli ochotni sdílet svá svědectví, prokázali nadhled a moudrost, dokázali pojmenovat klíčové momenty ovlivňující jejich životy. Ačkoliv byly rozhovory určeny pro odborné účely, díky osobitosti a zajímavosti respondentů vznikl čtivý text pro širší publikum.