Knihobot

Dlouhý život s archeologií

Hodnocení knihy

Parametry

  • 314 stránek
  • 11 hodin čtení

Více o knize

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem

Nákup knihy

Dlouhý život s archeologií, Karla Motyková-Šneidrová

Jazyk
Rok vydání
2022
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

4,0
Velmi dobrá
1 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Dlouhý život s archeologií
Jazyk
česky
Vydavatel
Pavel Mervart
Rok vydání
2022
Vazba
pevná
Počet stran
314
ISBN10
807465494X
ISBN13
9788074654947
Série
Hodnocení
4 z 5
Anotace
PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem