Knihobot

Niky české historiografie

Více o knize

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.

Nákup knihy

Niky české historiografie, Doubravka Olšáková

Jazyk
Rok vydání
2012
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Niky české historiografie
Jazyk
česky
Vydavatel
Pavel Mervart
Rok vydání
2012
Vazba
měkká
ISBN10
8074650111
ISBN13
9788074650116
Série
Anotace
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala útočištěm svobodného promýšlení významných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza vzniku a formování těchto sympozií se zaměřuje na vztah české historiografie a mocenské kontroly v letech 1948-1989. V první části se autoři věnují formování center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v Praze a Uherském Brodě, kde byl dohled oficiální moci oslaben. Druhá část se zaměřuje na komparativní pohled na bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu, přičemž zahraniční autoři jako Maciej Górny a Stanislaw Roszak reflektují postavení raně novověké historiografie. Poslední část obsahuje redigované rozhovory s organizátory a účastníky komeniologických sympozií, mezi nimiž jsou komeniologové, filozofové a historici. Dále zahrnuje rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, reflektované v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou a dalšími.