Knihobot

Troska Frýdku kostra Místku

Parametry

  • 128 stránek
  • 5 hodin čtení

Více o knize

Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.

Nákup knihy

Troska Frýdku kostra Místku, Elli Tiliu Motýlová

Jazyk
Rok vydání
2023
product-detail.submit-box.info.binding
(měkká)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Troska Frýdku kostra Místku
Jazyk
česky
Vydavatel
Galerie Věž
Rok vydání
2023
Vazba
měkká
Počet stran
128
ISBN10
8090824129
ISBN13
9788090824126
Série
Anotace
Literární debut severomoravské básnířky a výtvarnice Elli Tiliu Motýlové je inspirována nejen metropolí a krajinou lašské oblasti, ale i výraznou surrealistickou poetikou.Tančím, ať je to Frýdek nebo Místek, říká autorka hned v úvodní básni. A její tanec má několikerou podobu: ve vzpomínkách na bábin podpis ve tvaru křížků, na obraz tančících víl nad rodičovskou postelí, na noční návraty z večírků veselého strýčka. A baba Jaga tu navíc pádlovala šerem. Ne všechno v dětství však bylo veselé: chodníky cenily zuby a tesáky a bylo třeba dávat si pozor a "nešlápnout na rozšklebenou dlaždici". Ale jsou tu i wernischovsky laděné historky třídního učitele Hrbka a slezského barda Petra Bezruče, které ovšem v závěru sestoupí ze svých anekdotických ochozů a upozorní na to, co se lidem doslova zažralo pod kůži. Na kérky, co nikdy nezmizí a vždy budou něco občas příjemného, ale mnohem spíše zlého připomínat.