Cesta dlouhým dnem do noci

Vydání textu v rámci programu ND se spoustou zajímavých doprovodných článků. V listopadu 1945 odevzdal O'Neill svému newyorskému nakladateli rukopis dramatu Cesta dlouhým dnem do noci s přáním, aby byl zveřejněn nejdříve dvacet pět let po jeho smrti. Avšak již v roce 1955 - necelé dva roky po dramatikově úmrtí - požádala O'Neillova vdova o jeho vydání a kopii rukopisu poslala Královskému dramatickému divadlu ve Stockholmu. Zde měla světovou premiéru 2. února 1956. Už za O'Neillova života se vědělo, že se jedná o autobiografickou hru, stejně jako bylo známo, proč se autor brání jejímu uvedení: jeden z jejích protagonistů byl dosud naživu. Později se ukázalo, že touto postavou je sám O'Neill. Kromě sebe vypodobnil ve hře svého otce, matku a staršího bratra Jamese. Témeř vše v ní odpovídá akutečnosti: otcovo skrblictví, matčina narkomanie, bratrův alkoholismus, O'Neillovy souchotiny. Děj hry je zhuštěn do jediného srpnového dne roku 1912. O'Neill se v tomto dramatu "dávné strasti, napsaném slzami a krví" odvážně postavil tváří v tvář vlastní minulosti a svým nejbližším a podal o nich dojemnou uměleckou výpověď o lidském utrpení, které nahlíží "s hlubokým soucitem, pochopením a odpuštěním".