Knihobot

Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena

Více o knize

Umělecká tvorba Miloše Martena (1883–1917) bývá literární historií vykládána pouze jako doplněk jeho kritické a esejistické činnosti. Tato kniha od hierarchizující perspektivy odhlíží a zaměřuje se na autorův prozaický Cyklus rozkoše a smrti v jeho dvou verzích: prvotní (1907) a výsledné (1925), jejíž podobu ovlivnila autorova přímá válečná zkušenost. Stylizovaná literárnost, design knihy i tematizace diskurzů o degeneraci lidstva a nákaze uměním činí z první verze dekadentní poisonous book, jejíž četba je inscenována jako fatální iniciace do světa „mimo dobro a zlo“. Publikace na základě archivního výzkumu mapuje okolnosti Martenova přepisu díla a současně zprostředkovává osobitou zpověď intelektuála v soukolí dějin, který utvářel svou vlastní identitu mezi „Západem“ a „Východem“ a mezi jejich texty i jazyky.

Nákup knihy

Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena, Jana Kantoříková

Jazyk
Rok vydání
2025
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Fatální kniha. Dvojí Cyklus rozkoše a smrti Miloše Martena
Jazyk
česky
Rok vydání
2025
Vazba
pevná
Počet stran
432
ISBN13
9788020036131
Série
Anotace
Umělecká tvorba Miloše Martena (1883–1917) bývá literární historií vykládána pouze jako doplněk jeho kritické a esejistické činnosti. Tato kniha od hierarchizující perspektivy odhlíží a zaměřuje se na autorův prozaický Cyklus rozkoše a smrti v jeho dvou verzích: prvotní (1907) a výsledné (1925), jejíž podobu ovlivnila autorova přímá válečná zkušenost. Stylizovaná literárnost, design knihy i tematizace diskurzů o degeneraci lidstva a nákaze uměním činí z první verze dekadentní poisonous book, jejíž četba je inscenována jako fatální iniciace do světa „mimo dobro a zlo“. Publikace na základě archivního výzkumu mapuje okolnosti Martenova přepisu díla a současně zprostředkovává osobitou zpověď intelektuála v soukolí dějin, který utvářel svou vlastní identitu mezi „Západem“ a „Východem“ a mezi jejich texty i jazyky.