Knihobot

Věčný oheň

Více o knize

Edice pamětí Antonína Matuly (1885–1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919–1944. Paměti ilustrují nejen autorův soukromý život, ale zejména jeho veřejnou činnost – kariéru středoškolského profesora na sklonku rakousko-uherské monarchie, spisovatele a autora odborných pedagogických prací, teoretika a „zakladatele“ ruralismu a jednoho z hlavních organizátorů tzv. lidové výchovy. Matulův zájem o kulturní osvětu na venkově po roce 1918 vyústil v založení celorepublikové osvětové organizace Svobodné učení selské v rámci republikánské strany. Paměti rovněž poskytují autorovy reflexe složitého dění v letech tzv. druhé republiky, zejména v oblasti kulturní politiky, která spadala do jeho úřední gesce. Po nacistické okupaci se Matula až do vynuceného penzionování v roce 1944 jako jeden z mála českých úředníků v rámci ministerstva školství udržel ve vysoké pozici a ve vzpomínkách tak z vlastní perspektivy reflektuje interní poměry na ministerstvu i v protektorátní kulturní politice.

Nákup knihy

Věčný oheň, Antonín Matula, Lukáš Holeček

Jazyk
Rok vydání
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Velmi dobrá
Cena
209 Kč

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Titul
Věčný oheň
Jazyk
česky
Rok vydání
2019
Vazba
pevná
Počet stran
320
ISBN10
8074226808
ISBN13
9788074226809
Série
Anotace
Edice pamětí Antonína Matuly (1885–1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919–1944. Paměti ilustrují nejen autorův soukromý život, ale zejména jeho veřejnou činnost – kariéru středoškolského profesora na sklonku rakousko-uherské monarchie, spisovatele a autora odborných pedagogických prací, teoretika a „zakladatele“ ruralismu a jednoho z hlavních organizátorů tzv. lidové výchovy. Matulův zájem o kulturní osvětu na venkově po roce 1918 vyústil v založení celorepublikové osvětové organizace Svobodné učení selské v rámci republikánské strany. Paměti rovněž poskytují autorovy reflexe složitého dění v letech tzv. druhé republiky, zejména v oblasti kulturní politiky, která spadala do jeho úřední gesce. Po nacistické okupaci se Matula až do vynuceného penzionování v roce 1944 jako jeden z mála českých úředníků v rámci ministerstva školství udržel ve vysoké pozici a ve vzpomínkách tak z vlastní perspektivy reflektuje interní poměry na ministerstvu i v protektorátní kulturní politice.