Tento švédský tvůrce filmových, divadelních a operních děl proslul svými hlubokými sondami do lidské duše. Jeho díla zkoumají propasti zoufalství i záblesky naděje a často se noří do temných témat, jako je smrt, nemoc, zrada a šílenství. Bergman se vyznačoval jedinečným vizuálním stylem a intenzivní psychologií postav, které zanechaly nesmazatelnou stopu v historii kinematografie a divadla. Jeho filmy, často zasazené do drsné švédské krajiny, odhalují složitost lidské existence s nekompromisní upřímností.
Český výbor Bergmanových filmových povídek zahrnuje sedm příběhů vybraných tak, aby zachycovaly autorův umělecký vývoj a ilustrovaly tematickou rozrůzněnost, ale i myšlenkovou kontinuitu jeho díla. Stále a znovu , někdy v otevřenější, jindy zašifrovanější podobě, se zde opakují základní životní otázky: Jaký je vlastně smysl lidské existence? Které faktory je v ní třeba považovat za primární, rozhodující a které ne? Do jaké míry lze či nelze ospravedlnit obětování lásky, přátelství ve prospěch vlastní seberealizace?
Svazek zahrnuje literární verze čtyř klasických filmových děl slavného švédského režiséra: Persona (1965), Šepoty a výkřiky (1971), Tváří v tvář (1975) a Podzimní sonáta (1977). Vesměs jde o detailní studie ženské duše -- hrdinkami jsou většinou profesionálně aktivní ženy (herečka, psycholožka, klavírní virtuozka), které se dostávají do střetu s realitou, nacházející se mimo jejich myšlenkový svět.... celý text
Začátkem 80. let Ingmar Bergman sice víceméně uzavřel svou režisérskou dráhu, ale i nadále se věnuje psaní filmových povídek. V centru pozornosti Nevěry stojí rozporuplný vztah muže a ženy. Vypravěč příběhu, stárnoucí režisér, jednoho dne zaslechne jakýsi hlas. Přízrak, kterému hlas patří, se brzy změní v jeho někdejší přítelkyni a kolegyni, herečku Marianne. A ta začne vzpomínat na klíčovou událost svého života.
Čtyři povídky fenomenálního režiséra poprvé v českém překladu.
Existenciálně psychologické povídky (filmové scénáře), kterým dominuje téma mezilidských vztahů, zejména partnerských, vycházejí z Bergmanových stejnojmenných filmů. Hodina vlků, Hanba, Náruživost patří k ostrovní trilogii označované podle místa natáčení, kde slavný režisér strávil podstatnou část svého života. Poslední povídka Ze života loutek rozpracovává téma manželského života a je považována za pendant ke slavným Scénám z manželského života.
Na 50. léta minulého století Ingmar Bergman vzpomínal jako na nejšťastnější období svého života. Strávil je převážně v jihošvédském Malmö, kde působil jako režisér a umělecký šéf Městského divadla. Zde také uvedl hry, obsažené v této knize povídek: Večer kejklířů, Úsměvy letní noci a Tvář. Všechny tři se odehrávají v minulosti, jejich témata, v neposlední řadě nebezpečná úskalí partnerských vztahů mužů a žen, jsou však nenostalgicky dnešní a stále aktuální.
Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku minulého století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Titulními postavami příběhu, jsou dvě děti - Fanny a Alexandr - které ze svého dosud šťastného domova přicházejí do prostředí prosáklého strachem, falší a chorobnou askezí.
Slavný švédský režisér a spisovatel v knize popisuje pozadí a průběh natáčení jednotlivých filmů. Jestliže se Bergman ve své Laterně magice zabýval především osobním životem, Obrázky jsou jeho životopisem filmovým. Na základě rozhovorů, které natočil s Larsem Bergströmem, vytvořil Bergman knihu o filmech, jimž vtiskl jako scenárista a režisér vlastní pečeť. V šesti kapitolách, doplněných bohatým obrazovým materiálem a podrobnou filmografií, popisuje pozadí a průběh natáčení jednotlivých filmů. V mnohém tak uvádí na pravou míru mýty, které o něm napsali jiní. Velice častým, někdy téměř jediným motivem jeho knih byly vzpomínky na dětství a mládí, na rodiče - svým způsobem vlastně introspekce a hledání, které tak dobře známe z jeho filmů. Z tohoto pohledu je jeho zatím poslední u nás vydaná kniha unikátní. Její náplní jsou sice také vzpomínky, ale tentokrát na filmovou tvorbu, natáčení filmů, spolupráci s herci a jinými kolegy. V tomto směru tak kniha Obrázky potěší zejména ty, kteří chtějí vědět něco víc o vzniku filmů jako Lesní jahody, Sedmá pečeť, Hanba, Mlčení, Scény z manželského života, ...
Autobiograficky laděná novela známého švédského dramatika, režiséra a spisovatele Ingmara Bergmana. Ústřední postavou ovšem tentokrát výjimečně není sám Bergman, ale jeho matka, jež se musí vyrovnat s vnitřním traumatem a zodpovědět si poprvé v životě základní otázky vztahující se k problematice manželské nevěry.
V románu obsadil autor do role protagonistů své rodiče. Na základě skutečných výpovědí, deníků i dojmů, které v něm vyvolaly dochované fotografie, rozvíjí strhující příběh rozporuplného a ambivalentního milostného a manželského vztahu protestantského kněze Henrika Bergmana, schopného a ochotného obětovat vše svému domnělému poslání, a Anny Akerblomové, dívky zoufale toužící po alespoň trochu normálním životě.
