Vladimír Knichal

Středoškolské vzdělání ukončil maturitou roku 1925 na České státní reálce v Moravské Ostravě, kde studoval od roku 1918. V letech 1926-30 byl posluchačem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, kde se věnoval studiu matematiky a fyziky. Posléze však zájem o matematiku převládl. V době vysokoškolských studií na něj měli největší vliv profesor K. Petr a V. Jarník. Svou vědeckou dráhu zahájil na Karlově univerzitě, kde pracoval v letech 1929-39 jako asistent (pomocnou vědeckou silou byl již od roku 1926). V roce 1930 získal aprobaci pro vyučování matematice a fyzice na středních školách a byl ustanoven řádným asistentem Matematického ústavu Karlovy univerzity. Rok poté byl promován doktorem přírodních věd. V roce 1936 svou práci na rok přerušil a odjel na rok na studijní stáž do Varšavy, kde pracoval v semináři kombinatorické topologie profesora K. Borsuka. Po návratu z ciziny se v roce 1937 habilitoval. Během války působil jako středoškolský profesor postupně na reálce v Praze-Holešovicích, na reálném gymnáziu v Praze-Michli a na vyšší průmyslové škole v Praze-Smíchově.

Po válce mu byla k 1. červnu 1945 udělena placená dovolená a začal pracovat jako asistent na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V témže roce byl na podzim pověřen konáním přednášek na Přírodovědecké fakultě v Brně. V roce 1946 byl v Brně se zpětnou platností k 1. říjnu 1945 jmenován mimořádným profesorem. V té době současně přednášel na pedagogické fakultě brněnské univerzity, Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a na Fakultě inženýrského stavitelství Českého učení technického v Praze. V roce 1950 se stal Vladimír Knichal vedoucím oddělení technické matematiky v Ústředním matematickém ústavu a v roce 1954 vystřídal E. Čecha v ředitelském křesle Matematického ústavu ČSAV, který vznikl z Ústředního matematického ústavu a jako ocenění jeho práce byl jmenován doktorem fyzikálně matematických věd. Pracoval v oblasti teorie čísel a teorie reálných funkcí. V čele Matematického ústavu stál až do roku 1972.